Z pastorační rady farnosti

Poslední setkání pastorační rady bylo z velké části věnováno vzájemnému sdělování dojmů z knihy Jamese Mallona Proměna farnosti, kterou jsme měli za úkol přes prázdniny přečíst. Je to typ knihy, jejíž přečtení dokáže člověku otevřít oči a donutí ho přemýšlet nad otázkami, které mu dříve možná ani nepřišly na mysl. Jaká je naše farnost? Je všechno fakt tak skvělé, jak se na první pohled zdá? Jak nás vnímají nově příchozí a jaký je můj přístup k nim? Kde je moje místo ve farnosti? Co pro farnost dělám? Co můžu pro farnost udělat, aby byla lepší? A co může farnost udělat pro mě, abych byl lepší já? Nedávám přednost formě před obsahem? Dávám své víře možnost růstu? Zakládám svůj křesťanský život na osobním vztahu s Ježíšem nebo prostě jedu v zajetých kolejích? Kdyby někoho z vás zajímalo, jak jsem se k těmhle otázkám dostal, řekněte si, rád vám knížku půjčím.

Jedním z nosných témat knihy je myšlenka, že živá, zdravá a dobré plody nesoucí farnost musí mít vizi – obraz budoucnosti, který členy farnosti naplní nadšením a touhou po proměně. Kdo nehledí do budoucnosti, přešlapuje na místě. Proto jsme se rozhodli začít pracovat na vizi pro naši farnost. Bude to běh na dlouhou trať, ale – jak řekl Konfucius – i cesta dlouhá tisíc mil začíná prvním krokem.

Na setkání několikrát zazněla věta, že farnost se nedá vést jako firma. Ale proč by to vlastně nešlo? Náš generální ředitel má přirozenou autoritu (2Pt 1,17) a schopnost inspirovat a vést lidi (Jan 10,14-16). Má dokonalý přehled o všem, co se ve firmě děje (Žl 139,2-4). Se svými podřízenými chce být v úzkém kontaktu a je kdykoliv připravený k individuální nebo týmové poradě (Jer 29,12-13). Sekční šéf jedná v souladu s generálním ředitelem (nebo se o to přinejmenším poctivě snaží). Firemní směrnice jsou prověřené časem a praxí, sepsané tím nejlepším právním zástupcem podle pokynů generálního ředitele (2Tm 3,16-17). Firemní strategii (Mk 16,15) i bezpečnostní předpisy (Dt 5,6-21) máme zpracované. Naše pozice ve firmě je jasně daná (1Jan 3,1), stejně tak pracovní náplň (Mt 10,7-14), mzda (Sir 11,22) i výše prémií (Mt 6,33). Takže všechno je v podstatě jasné. Nebo ne? J

Pavel Rejman