Rozhovor na uvítanou s o. Michalem

Dobrý den, jménem redakce farního časopisu Rožeň Vás vítáme v Řečkovicích. Připravili jsme několik otázek, kterými Vás chceme přiblížit našim farníkům.

Nejdříve by nás zajímalo něco o Vás. Mohl byste se nám prosím stručně představit?

Narodil jsem se 29. srpna 1973 na zámku ve Velkém Meziříčí (byla tam porodnice J), a téměř celý svůj život jsem prožil v nedaleké vesnici Lavičky, která patří právě do farnosti Velké Meziříčí. Po ukončení základní školy jsem neudělal přijímačky na gymnázium, protože matematika byla (a je) mým velkým nepřítelem. Takže jsem se vyučil Strojním mechanikem a poté pracoval v podniku Kablo Velké Meziříčí. Jak už název napovídá, jedná se o firmu vyrábějící kabely všeho druhu. Tam jsem si při zaměstnání dodělal dálkově maturitu, i když přijímačky z matematiky klaply až na opravný termín, což potvrzuje už výše napsané.  V roce 2003 jsem potom, po krátkém experimentu s pojišťováním, přestoupil pro změnu do kabelovny Draka Kabely, která rovněž sídlí ve Velkém Meziříčí.  No a odsud už vedla cesta do semináře. V té době mi bylo 35 let. Ve čtvrtém ročníku studií jsem byl v roce 2013 vysvěcen na jáhna a po ukončení fakulty 2014 rovnou na kněze. První kaplanské místo byly Boskovice a k tomu farnosti Knínice a Svitávka. Po roce následovalo stěhování do Křtin a k tomu jsem jako administrátor spravoval farnost Babice nad Svitavou. Po deseti měsících ve Křtinách mě ustanovili za administrátora ve farnostech Valeč, Dálešice a Koněšín. Po dvou měsících pak došlo k výměně Koněšína za Lipník. Délka mé služby ve Valči a okolí byla pět let. Pak už přišla na řadu farnost Brno Řečkovice.

Kdy a proč jste se rozhodl stát se knězem?

Jak už bylo napsáno jsem pozdní povolání a můj nástup do semináře se datuje k 1. září 2008.

Při rozhodování se spojily tři faktory. Snaha něco se svým životem udělat, slova Písma o povolání učedníků a výzva biskupa k vyplnění přihlášky do semináře v nedělních ohláškách. Ten první byl dlouhodobější, ty další se k němu připojili v krátkém časovém sledu.

Jaké byly Vaše první dojmy z nové farnosti?

Veskrze pozitivní. Farnost živá, farníci milí, aktivit spousta, práce taky. Tady se musím přiznat, že jsem se vždycky trochu bál jít do Brna. V Řečkovicích mě obavy z velkého města po prvním týdnu opustily.

Jaké bylo loučení s Vaší bývalou farností?

Dojemné. Víc bych to nerozváděl.

Prozradíte nám i nějaký plán do budoucna? Co tu od Vás můžeme čekat?

Uff. Těžká otázka. Čekat můžete cokoliv, ale záleží, čeho se dočkáte. Zatím se pořád seznamuji s farností a objevuji další a další věci. Prvořadým úkolem kněze je vést svěřený lid po klikaté pozemské cestě k Božímu království. To snad očekávat můžete.

Teď trochu prakticky: Naši farníci Vás budou jistě zvát na obědy či večeře. Pomozte nám a prozraďte, která jídla máte rád a co naopak vůbec nejíte, a také co rád pijete.

V jídle si téměř nevybírám. Jediné, co nemusím, je krupičná kaše, a jediné, co nemůžu, je mák, na který mám alergii. K pití většinou něco nealko, protože jsem již 14 let prakticky abstinent.

Který hudební žánr je Váš nejoblíbenější a který naopak nemusíte?

No, to je zajímavá otázka. Můj hudební záběr je velmi široký. V mládí to byla převážně rocková a metalová hudba. Teď jsem již usedlejší a mám rád i klasickou muziku, jazz, blues, bluegrass, folk, pop a další a další. Na muzice mě fascinuje právě to, že vždycky něco nového můžete objevit. Nejbližší mi ale asi stejně zůstává ten rock. Nepřišel jsem na chuť opeře, i když různé operní árie znám a mám je rád. Co vůbec nedávám, je současná tzv. taneční muzika.

Na závěr klasická otázka: Které tři věci byste si vzal s sebou na pustý ostrov?

Bibli, postel, všechny přátele. J (Pokud to není fair odpověď, tak jako trojku růženec)

Děkujeme za Váš čas a Vaše odpovědi a přejeme Vám dostatek síly a Boží pomoci pro Vaši službu. Jsme rádi, že jste tady.

T. + M. F.