O Boží Milosti

Velká a prosperující farnost ve středu města založila a spravovala tři misijní skupiny. Na první neděli nového roku přišli všichni členové misijních skupin do města do kostela na Eucharistickou bohoslužbu. Ve společenstvích blízko městských slumů se odehrála podivuhodná a mimořádná obrácení - zloději, lupiči a tak dál - tehdy ale klečeli u mřížky vedle sebe.

Farář si jednou při takové bohoslužbě všiml, že bývalý zloděj klečí vedle soudce britského nejvyššího soudu - soudce, který jej poslal do vězení, kde si odseděl sedm let. Po svém propuštění se lupič obrátil a stal se křesťanským dělníkem. Když tam klečeli, zdálo se, že ani soudce, ani bývalý vězeň, nevědí jeden o druhém.

Po bohoslužbě šel soudce pěšky s farářem a řekl mu: "Všiml jste si, kdo vedle mě klečel u svatého přijímání dneska ráno?"

Farář řekl: "Ano, ale nevěděl jsem, že vy jste si všiml." A oba kráčeli v tichu několik chvil a pak říká soudce: "Veliký zázrak milosti." Farář pokýval souhlasně. "Ano, veliký zázrak milosti." A soudce pak říká: "Ale koho myslíte?" A farář říká: "No přece to obrácení vězně." soudce říká: "Já jsem ale nemyslel jeho, ale sebe." Farář překvapeně odpovídá: "Vy jste myslel sebe? Tomu nerozumím." "Ano," říká soudce: "toho zloděje obrácení moc nestálo, když se vrátil z vězení. Neměl za sebou nic kromě kriminální minulosti, a když poznal Ježíše jako svého Spasitele, věděl, že pro něj je připravena spása a naděje a radost. A věděl, jak moc tuto pomoc potřebuje.

Podívejte se ale na mne. Od nejranějšího dětství mě učili, abych žil jako gentleman, že moje slovo musí platit, že musím říkat modlitby, chodit do kostela, k přijímání a tak dál. Vystudoval jsem Oxford, získal tituly, stal se advokátem a nakonec soudcem. Otče, nic než Boží milost nemohlo způsobit, abych uznal, že jsem hříšník, stejně jako ten lupič. Bylo potřeba o hodně víc milosti, aby mi odpustila všechnu moji pýchu, sebeklam, a dostala ze mě přiznání, že v očích Božích nejsem o nic lepší, než ten vězeň, kterého jsem poslal do vězení."

Z https://coincoach.org volně přel. Jindřich Kotvrda