Noc kostelů

Zpěváci na kůru se snaží ze všech sil, jedna píseň krásnější než druhá, dole v kostele se zimomřivě krčí pár osamělých pořadatelů... Takhle nějak vypadal jeden z mých „nejoblíbenějších“ snů poslední doby. Nakonec všechno dopadlo jinak ... ale vezmu to pěkně po pořádku.

„Na Noc kostelů vždycky prší“, říkají zkušení. A mají pravdu. Letos tedy na stopro. A tak zatímco ještě den předtím, ve čtvrtek, venku pražilo slunko a my jsme se potili při přípravách, pátek se „vyvedl“ úplně jinak. Oproti předpovědi, která slibovala Moravě déšť až odpoledne a večer, spadly první kapky již dopoledne a po obědě se kapání rozvinulo v celkem regulérní liják. Kolem čtvrté hodiny odpolední jsme využili přechodný pokles zásob horní vody a téměř za sucha jsme na „Svatovavřineckém dvorečku“ vztyčili altán, coby dočasné útočiště občerstvovací stanice. Pak už zbylo jen nainstalovat venkovní poutače a směrovky, a díky řádné čtvrteční přípravě jsme kolem páté byli připraveni. Jen aby přišli...

Protože u nás měla NK začít úderem zvonu v 17.50, rozešli se pořadatelé, hlavně ti mladší, po okolí, aby si ukrátili dlouhou chvíli. Ovšem překvapivě se již v půl šesté do kostela začali trousit návštěvníci, domáhajíce se razítek do poutnické brožurky. A tak jsme pořadatelské stádečko opět sehnali do houfu a s předstihem začali.

V 18.00 utichly zvony a rozezněly se varhany, aby slavnostním chvalozpěvem „Te Deum“ mohla začít mše svatá. Kostel mně připadal plnější než obvykle, což bylo dobré znamení. Přesto se mi docela zdárně podařilo svůj zdravý pesimismus přenést na některé z účinkujících, takže jak Terka k programu pro děti, tak paní Ulrichová k přednášce o historii kostela, nastupovaly se slovy: „Komu to budu říkat, třeba tam nikdo nebude...“ Ale byli tam a bylo jich požehnaně – jak dětí, tak historiechtivých dospělých. A tak jsme již v prvním hlášení po dvacáté hodině mohli oznámit světu (a hlavně tedy paní Součkové na biskupství) kolem 270 zaregistrovaných návštěvníků.

A další přicházeli v průběhu večera a začínající noci, takže nakonec byly všechny části programu hojně navštíveny a moje noční můra definitivně dostala na frak. A tak, když přišla půlnoc, a my se (konečně) uklidnili před Eucharistií, mohli jsme po závěrečném požehnání bilancovat: Přišlo zhruba 500 návštěvníků (474 zaregistrovaných plus někteří, co unikli bedlivému oku pana Svobody), bylo vypito 35 litrů čaje a snězena celá fůra skvělých koláčů, tyčinek, závinů apod. od našich obětavých farních hospodyněk.

Vidina teplé postýlky byla lákavá, přesto ale hrstka statečných vydržela až do konce, takže jsme ještě v noci zvládli téměř vše uklidit, zahladit stopy a uvést kostel do stavu připravenosti na ranní mši svatou.

Na závěr už zbývá jen poděkovat všem účinkujícím, pořadatelům, pomocníkům, všem, kdo pomohli s propagací a kdo se za nás modlili. Největší dík ale patří hlavnímu Organizátorovi a Pomocníkovi: Pane, děkujeme!

Michal

P.S. Sladkou třešničkou na dortu bylo o týden později setkání pořadatelů v zahradě pod Petrovem, kde jsme si vyměnili zážitky s pořadateli z jiných farností. Příjemné bylo také se dozvědět, že počtem návštěvníků jsme nijak nezaostali za ostatními (ba naopak). A občerstvení servírované obsluhou v podání o. Petra Nešpora – to prostě nemělo chybu!

---ooo---

Na četná přání spokojených konzumentů přidáváme tolik žádaný recept na

Medovník

Těsto: 0,5 kg hladké mouky, 20dkg moučkového cukru, 20dkg másla/Hery/, 1 vejce, 1,5 lžičky jedlé sody, 3 lžíce medu, 4 lžíce smetany

Sirup: 1,5dcl převařené vody, 4,5 lžíce kryst. cukru, 50 ml rumu

Krém: 25dkg  másla, 1 slazené kondenzované mléko

Mléko v plechovce vaříme 2,5 hod. ponořené pod vodou/ neotvíráme teplé/, vyšleháme společně s máslem

Postup: Nad parou v míse šleháme asi 5 min. máslo, cukr, vejce, med a smetanu. Dostaneme nepříliš husté těsto. Do mísy dáme mouku a sodu a vmícháme vlažné těsto /mouky můžeme dát podle potřeby i více/. Hotové těsto zabalíme do mikrotenu a dáme do lednice na 1 hod. odpočinout. Potom těsto rozdělíme na 5 dílů. Každý kus vyválíme přímo na pečícím papíře na placku o síle 3 -4 mm a vykrojíme kolo o průměru 25 cm dortovou formou. Zbytky těsta dáváme stranou a z nich pak vytvoříme šestou placku. Vykrojená kola i s papírem dáme na plech a upečeme v předehřáté troubě na 180°C asi 5 min. Upečená kola necháme vychladnout.

Kompletování: Spodní placku potřeme sirupem jen shora, natřeme krém a než přiložíme další placku, potřeme ji z obou stran. Takto dáme na sebe 5 placek. Nakonec natřeme krémem vršek i strany dortu. Poslední placku udělanou ze zbytků rozdrtíme válečkem a medovník posypeme nahoře i z boků. Necháme aspoň 1 den uležet.

Dobrou chuť!