Noc kostelů podruhé

Tradice říká, že na Noc kostelů vždy prší. Jiná lidová moudrost zase praví, že pravidla a tradice jsou tu od toho, aby se porušovaly. Takže letos byla tradice porušena, a to alespoň u nás v Řečkovicích, pokud tedy nepočítáme dvě menší přeháňky v průběhu akce…

Letošní článek o Noci v řečkovickém kostele bych chtěl pojmout jako jedno veliké poděkování. Začnu přípravami, kdy se zodpovědně hlásili pořadatelé i účinkující a následně se zúčastnili i všech schůzek a příprav – kdo nemohl, omluvil se. Takže velký dík všem za jejich odpovědný přístup.

Na tomto místě bych chtěl obzvlášť vyzdvihnout práci Jirky Božka a jeho rodiny, kteří v podstatě sami přichystali, uklidili a následně i provázeli návštěvníky při prohlídce věže a půdy kostela, jednoho z hlavních „trháků“ u nás. Jirka se navíc postaral i o další technické záležitosti, prostě pomáhal, kde bylo třeba a patří mu za to velké poděkování.

Terce a skautkám děkuji za přípravu a realizaci programu pro děti, kde jsme díky „Autogramiádě svatých“ mohli netradičně spatřit sv. Mikuláše v červnu.

Další dík patří všem pořadatelům v čele s neúnavným panem Svobodou, který celý večer poctivě počítal návštěvníky a o půlnoci odcházel s omluvou, že jde dřív, aby se trochu vyspal před sobotní poutí do Mikulova…

Při děkování nemohu opomenout Lídu Ulrichovou coby živou kroniku kostela i naší farnosti, při přípravách i přednášce jí zdatně sekundoval Češa, který ostatně technicky zajišťoval i hojně navštívenou přednášku otce Jana.

Poděkování směřuje i ke všem umělcům, kteří se podíleli na programu, tj. Sboru věčně mladých v čele s Petrou, rodině Šmerdových, Gustovi a Alešovi.

Děkuji také otci Jackovi, Helence a všem ostatním, které jsem přímo nejmenoval. Samozřejmě také všem farním pekařkám, jež nás a návštěvníky zásobily opravdovou spoustou skvělých výrobků.

Závěrem chci ještě poděkovat všem za jejich modlitby, kterými celou akci provázeli. Největší dík pak patří našemu dobrému Pánu, který modlitby vyslyšel a Noc kostelů zaštítil svou ochranou a požehnáním.

Na začátku jsem psal o porušení zavedené tradice. I když jsme si při Noci kostelů deště moc neužili, o to více jsme zmokli týden na to při závěrečném setkání pořadatelů pod Petrovem. Takže by se dalo říci, že už je i v tomto směru vlastně všechno v pořádku…

-mf-