2. národní pouť do Fatimy u příležitosti 100 let od zjevení Panny Marie s účastí 3 poutníků z naší farnosti

Ve dnech 12.-13. září se v portugalské Fatimě konala u příležitosti jubilejního roku stého výročí od zjevení  Panny  Marie už 2. česká národní pouť (1. národní pouť se uskutečnila již roku 2003).

Rád bych se s Vámi tímto podělil o několik vzpomínek a údajů k této mezinárodní pouti nazvané  „Fátima naše naděje 1917 – 2017“, které jsme se účastnili za naši farnost v počtu tří.

Česká biskupská konference svěřila organizaci Národní pouti s následným putováním sochy P. Marie v diecézích Čech a Moravy Českomoravské Fatimě v Koclířově pod vedením Mons. Pavla Dokládala, prezidenta Fatimského apoštolátu v ČR a členky Světového apoštolátu Fatimy ing. Hany Frančákové.

Do Portugalska se nás celkem asi 1300 poutníků z Česka dostávalo většinou s různými křesťanskými cestovními kancelářemi rozmanitými dopravními prostředky, nejvíce však letecky.

My tři z naší farnosti jsme však jeli autobusy, sice s větší únavou než při letecké přepravě, neboť jsme museli urazit přes 3000km se dvěma nočními přejezdy při každé cestě, ale o to více jsme na tomto poutním desetidenním zájezdu zase mohli uvidět.

Při cestě tam jsme totiž pobyli dva dny v Lurdech, a to právě ve dnech, kdy tam přijel poutní vlak z naší vlasti za hlavního duchovního vedení arcibiskupa Jana Graubnera, jehož ranní české mše jsme se v jeskyni zjevení (Masasabiell) zúčastnili. Samozřejmě jsme zde navštívili místa spojená se sv. Bernadettou, večerní světelný průvod i monumentální křížovou cestu. Celkem 115 bronzových soch v nadživotní velikosti tu vytvořil pařížský sochař Raffl v létech 1898-1911.

Trochu nás tu však zamrzela okolnost, že náš pěvecký sbor pro českou mši svatou ve Fatimě, byl zde v Lurdech při nabídce společného zpívání známých písní našimi krajany odmítnut.

Po druhém nočním přejezdu jsme pak přibyli do Fatimy a pobývali tu celkem 4 dny. Mimo vlastní Národní pouti jsme vyjeli také do blízkého okolí, navštívili slavné cisterciácké opatství Alcobaça a klášter Panny Marie Vítězné v Batalze.

Obě památky jsou zapsány na seznamu světového dědictví UNESCO.

Celé odpoledne tohoto výletního dne jsme pobývali v přístavu Nazaré na břehu Atlantiku a mnozí jsme se osvěžili v jeho vlnách. Rybářský přístav dostal jméno podle Nazareta, odkud byla při jeho vzniku přivezena socha P. Marie Nazaretské. V září se tradičně tato uctívaná socha nosí v procesí k moři na připomínku vzniku města.

Zpět však k vlastní Fatimě (portugalsky Fátima). Panna Maria se třem malým pasáčkům (byli to Lúcia dos Santos a její bratranci Francisco a Jacinta Marto) zjevovala postupně v olivovém háji na pozemcích rodiny Lúcie dos Santos počínajíc květnem a posledním, šestým zjevením byl říjen. Vždy to bylo 13. v měsíci, s výjimkou srpna, kdy byly děti ve vězení. Panna Maria se jim zjevila až po jejich propuštění 19.8. v místě Valinhos, což je na úbočí kopce Cabeço, už blíže jejich domova v Aljustrelu než bylo hlavní místo zjevení v údolí Iria a kde se dnes nachází fatimská křížová cesta. Zde se jim zjevil rovněž anděl Portugalska už rok předtím (1916).

Tehdy 13. května 1917 děti pásly kozy v údolí Iria (Cova d´ Iria) a když se před polednem, jako každý jiný den pomodlily, objevila se před nimi „krásná paní zářící víc než slunce“ a ve svých rukou držela růženec. Pasáčkům řekla, že když se budou poctivě modlit, zachrání světový mír. Panna Marie promlouvala především k nejstarší dívce Lucii, které také svěřila, že se na místě objeví ještě pětkrát, každý měsíc třináctého. Dětem zpočátku nikdo nevěřil a ze „zázraku“ se stala politická záležitost. Když mělo 13. srpna dojít k jednomu z dalších zjevení, zavřely úřady dokonce děti na tři dny do vězení. Když se měla Panna Marie ukázat 13. října naposledy, sjelo se do Fatimy 70 000 lidí. I když zjevení viděli zase jen pasáčci, nikdo už o jejich tvrzení nepochyboval. Důkaz zaznamenali přítomní úředníci, policisté, ale také novináři a vědci. Slunce se před zraky užaslých davů proměnilo v obří kotouč, sestoupilo až k zemi a dělalo neobvyklé pohyby. To vše je zdokumentováno i na fotografiích, a tak církvi i státu nezbylo, než zázrak uznat. 

Toho dne sdělila Boží matka Lucii také tři proroctví, která se postupně vyplnila. Zapsána byla mnohem dříve, než k nim mohlo dojít. První proroctví předpovídalo konec první světové války a příchod druhé. Druhé hovořilo o tom, že Rusko roznese své chyby do světa, způsobí války a perzekuci církve. Třetí proroctví držela církev dlouhá léta v tajnosti a lidé se obávali, že je natolik děsivé. Odtajněno bylo až v roce 2000. Jeho předmětem byl atentát na některého z papežů – a skutečně 13. května 1981, tedy v den výročí prvního zjevení, postřelil Turek Ali Agča papeže Jana Pavla II. Ten pak Fatimu pravidelně navštěvoval, aby Panně Marii děkoval za záchranu svého života a do korunky sochy Panny Marie Růžencové nechal zasadit projektil, který byl lékaři vyjmut z jeho těla po atentátu v Římě.

Oba sourozenci Francisco a Jacinta Marto (česky František a Hyacinta) se krátce nato v roce 1919 (1920) stali oběťmi španělské chřipky. Při letošním výročí 100 let od zjevení 13.5. navštívil Fatimu papež František a obě děti slavnostně svatořečil. Lucia v následujících létech vstoupila do kláštera a stala se karmelitkou v klášteře v Coimbra v Portugalsku. Později na žádost příslušného biskupa sepsala postupně všechna 3 tajemství, kdy 1. a 2. bylo zveřejněno hned po sepsání roku 1941, 3. zjevení sepsala až 1944 a zapečetěná obálka byla roku 1957 předána do tajného archívu Posvátného oficia v Římě. Za svého života 13.5.1991 se setkala a měla půlhodinový důvěrný rozhovor s papežem Janem Pavlem II. V Coimbře také zemřela ve věku 97 let. Již v den 3. výročí úmrtí 13.2.2008 byla papežem Benediktem XVI. blahořečena a tak tímto neobvyklým zkrácením procesu se připodobnila významem Matce Tereze a Janu Pavlu II.!

Pozn. red.:

Pokračování tohoto rozsáhlejšího příspěvku V. Urbánka dostanete pod stromeček, ve vánočním Rožni.

Fotografie z článku (i mnohé další)v plné velikosti a barvě najdete v internetové farní fotogalerii na Rajčeti - https://svatyvavrinec.rajce.idnes.cz