Pozvánka na divadlo

Dne 17. 11. sehraje ochotnický spolek TYJÁTR z Křižanova v řečkovické sokolovně klasický kus českého velikána Járy Cimrmana České nebe. Začátek je v 18:30.

 


Společenství seniorů - program pro rok 2018

10 papežů XX. století

18. října       BENEDIKT XVI. (2005-2013)

MOTTO: „Spolupracovníci pravdy.“

22. listopadu  sv. JAN PAVEL II. (1978-2005)

MOTTO: „Celý Tvůj.“

20. prosince FRANTIŠEK (2013-dosud)

MOTTO: „Pohlédl na něj s milosrdenstvím a vyvolil si jej.“

 

„Musíme začít obětí, máme-li založit lásku.“ (A. de Saint-Exupèry)

Jana Suchánková


 

 


Farní evangelizační buňky

Již jsme v minulých číslech Rožně informovali o evangelizační aktivitě ve farnosti, která se zde pomalu rozbíhá. Jedná se o Farní evangelizační buňky (Rožeň č. 6/2015). Zatím zde máme malý zárodek – jednu buňku, jedno společenství. Buňka je v současnosti již připravená ke zvaní dalších členů. Po nějaké době, když se v této buňce připraví vedoucí dalších buněk, společenství se rozmnoží a bude možné zvát další členy. Aby celá zkušenost nové evangelizace farnosti byla nesena modlitbou, nabízím a zvu ke společným adoracím, které jsou vždy v pátek přede mší svatou, večeru chval, adoraci se zpěvy z Taizé a nově i k nedělní adoraci, která bude každou neděli od 18:30.

otec Jan

Co jsou Farní evangelizační buňky?

Milí farníci, je to už nějaký čas, co jsem se setkal se zajímavým a účinným způsobem šíření radostné Ježíšovy zvěsti – prostřednictvím Farních evangelizačních buněk. Dlouho jsem váhal, zda je možné tento způsob rozjet i zde ve farnosti. Odpověď jsem dostal na Semináři o těchto buňkách, který se konal v květnu. Od té doby se schází skupinka bratří a sester, se kterou postupně pracujeme na tom, aby se Farní evangelizační buňky rozběhly i v naší farnosti.

Tento text z komunity Blahoslavenství z Dolan u Olomouce Vám představí, o co se jedná:

Systém farních evangelizačních buněk (FEB) nabízí církvi účinný nástroj obnovy farnosti a vyzkoušenou metodu evangelizace. Metoda FEB je univerzální a použitelná v různých prostředích (farnost veliká i malá, městská i venkovská, pro starší i mladé). Vize systému je postavena na biblických základech. Počítá s účinností modlitby, s evangelizací skrze vztahy s nejbližšími (oikos), s formací k zralému učednictví, kterého součástí je vědomí odpovědnosti předávat víru v poslušnosti Ježíšova pověření: „Jděte do celého světa a získávejte mi učedníky" (Mt 28,19). Tam, kde křesťané toto Ježíšovo slovo s vírou přijímají a žijí, zakouší (a to můžeme vidět v celých dějinách církve a na různých místech), jak Pán svou církev stále znovu obnovuje a dává ji růst i přes všechnu naši lidskou nedokonalost, limity a pronásledování. Zásadní je, abychom konkrétně žili poslušnost učedníků a jako Petr po nočním rybolovu (Lk 5,1-10), abychom nezůstali jen v lidském posuzování situace, ale měli odvahu odpovědět s poslušností a pokorou na Ježíšovo slovo: „Zajeďte na hlubinu a spusťte sítě k lovení“ (Lk 5,4). Tváří tvář dnešní sekularizaci, zvláště v Evropě, jsme s novou naléhavostí zváni k tomu, abychom nezůstávali křesťané na penzi, ale chtěli být a stávali se svědky.

Křesťané každé doby hledají způsob, jak žít církev a jak evangelizovat. Systém farních evangelizačních buněk (FEB) je metoda, která vychází ze zkušenosti první církve a současně odpovídá na potřeby dnešní doby. Pomáhá ve farnosti uskutečňovat živé společenství církve, tak jak nás k tomu vybízí II. vatikánský koncil i poslední papežové, kteří nás zvou velmi důrazně k tomu, abychom se neuzavírali do sebe, abychom opouštěli mentalitu ghetta, abychom žili církev, jako místo setkání s Ježíšem i s lidmi kolem nás. Jak nám to připomíná papež František ve své exhortaci Evangelii gaudium: „Jan Pavel II nás vyzval, abychom uznali, že 'se nesmí ztrácet síla k hlásání radostné zvěsti' těm, kdo jsou daleko od Krista, protože je to 'první úloha církve'. Misijní činnost 'představuje i dnes pro církev velkou výzvu' a 'misijní zájmy musí stát na prvním místě'. Co by se stalo, kdybychom vzali tato slova skutečně vážně? Prostě bychom uznali, že misijní působení je paradigmatem každého díla církve. V tomto smyslu prohlásili latinskoameričtí biskupové, že již nemůžeme zůstat klidní a pasivně čekat v našich kostelích' a že je nezbytné 'přejít od pouhé konzervující pastorace k pastoraci rozhodně misijní'“. (EG 15)

FEB jdou v duchu obnovy farnosti, ke které nás vybízí papež František ve své exhortaci Evangelii gaudium: „Farnost není zastaralá struktura. Právě proto, že má velkou pružnost, může nabývat velmi rozmanitých forem, které vyžadují otevřenost a misijní tvořivost pastýře i společenství. Není zajisté jedinou evangelizující institucí, nicméně bude-li schopna neustálé reformy a přizpůsobování, bude i nadále „církví, která žije uprostřed příbytků svých synů a dcer“. Předpokladem je, aby byla skutečně v kontaktu s rodinami a životem lidu a nestala se těžkopádnou strukturou oddělenou od lidí, nebo skupinou vyvolených, kteří se starají sami o sebe. Farnost představuje přítomnost církve na daném území, je prostředím, kde se naslouchá slovu a kde roste křesťanský život, dialog, hlásání, velkodušná láska, adorace a bohoslužba. Farnost prostřednictvím všech svých aktivit povzbuzuje a formuje své členy, aby byli aktéry evangelizace. Z menších komunit vytváří širší společenství, svatyni, kam žíznící přicházejí pít, aby mohli dál putovat, a centrum neustálého misijního poslání. Musíme však uznat, že výzva k revizi a obnově farností dosud nepřinesla dostatečné plody, aby farnosti byly ještě blíže lidem, staly se prostředím živého společenství a účasti a zcela se zaměřily na misijní poslání “ (EG 28).

Metoda evangelizačních buněk stojí na malých společenstvích, které se nazývají buňky. Proč? Protože tato společenství jsou povolána k tomu, aby se rozmnožovala, tak jako buňky v těle, které díky tomu rozmnožování roste. Tato společenství jsou otevřená, členové zvou lidi hledající ze svého okolí. Jeden z cílů buňky je rozmnožit se. Bratři a sestry z buněk jsou uváděni do spoluzodpovědnosti za evangelizaci svého okolí, jsou vedeni k tomu, aby cítili zodpovědnost za ty v jejich okolí: rodinu, sousedy, kolegy v práci, za své přátele, kteří se ještě nesetkali s Ježíšem a s živou církví. Díky jejich modlitbě, budování přátelských vztahů, pomoci a svědectví druhým v jejich okolí, přichází do buněk noví lidé, kteří jsou hledající a na periferii farnosti. Když počet členů doroste přibližně dvanácti, společenství se dělí na dvě nová společenství, aby mohla přijímat nové bratry a sestry, a tak dávat život. Tímto způsobem roste celé tělo farnosti.

Systém FEB je způsobem bytí církve v dnešním světě, kde je okolní svět vnímán ne jako nebezpečí, ale jako místo, kde se můžeme darovat a kam máme přinášet radost, život a naději, které přijímáme od Ježíše. Kde hledáme, jak přinášet autenticky evangelium lidem v našem okolí, tam nás to nutně vede k tomu, abychom sami zajeli na hlubinu ve vztahu s Pánem, v osobní modlitbě a také abychom stavěli svou evangelizaci na moci modlitby.

otec Jan

 


Kontakt

E-mail farnosti

(Další kontakty v sekci "O farnosti")


TOPlist