Milí bratři a sestry!

Červnový Rožeň je takový předěl v průběhu roku. Pro mnohé z nás končí program školního roku a začíná program s prázdninovými aktivitami. Chtěl bych poděkovat všem, kdo jste se v rámci školního roku podíleli na různých farních aktivitách. Je jich velká řada od zpěvu přes výuku po organizaci různých kurzů a mnoho dalšího. Patří vám velký dík za spoustu dobrovolnické práce, které jste jim věnovali. Zvláště bych chtěl však nyní poděkovat za uspořádání festivalu FULL OF LIFE. Myslím, že to je důležitá aktivita směrem k těm lidem v naší farnosti, kteří Boha ještě nepoznali. Jsem rád, že tato aktivita v naší farnosti funguje, a že tuto příležitost pro lidi vytváříme. Chci vyjádřit velký obdiv a poděkování vám všem, kteří se do festivalu zapojujete třeba i drobnou pomocí. Slova jednoho z vystupujících (Braňo ze skupiny Lamačské Chvály) mluví za vše: „Vůbec jsem netušil, že takovýto festival je schopna uspořádat jedna farnost. Máte můj velký obdiv.“ Takže velký dík všem. Zároveň bych vás všechny chtěl pozvat k pořádání i účasti na dalším ročníku, který se uskuteční, dáli Pán Bůh, v sobotu 23. května 2020.

Chtěl bych také poděkovat za páteční sbírky, kterými podporujeme stavbu školy v Mpanze. Od začátku roku jsme vybrali 38 690,- Kč. Otec Norbert nyní upíná všechny síly k tomu, aby dokončil potřebné budovy nutné pro získání registrace školy. Prozatím škola běží pod hlavičkou jiné školy a již má dva ročníky studentů.

Nedávno se sešla nová pastorační rada farnosti. Přednesl jsem tam touhu, abychom pastorační radu pojali novým způsobem a každý člen k tomu dostal za úkol přečíst knihu Jamese Mallona: Proměna farnosti. Vřele tuto knihu doporučuji k přečtení všem. Doufám, že se bude dařit uskutečňovat s pomocí nové pastorační rady alespoň některé myšlenky z této inspirativní knihy.

Chci vám všem popřát krásně prožité letní měsíce a boží ochranu na všech vašich cestách. Kéž na nich najdete také nějakou dobrou duchovní inspiraci.

Váš o. Jan

 

Kluk, který ztratil svoji loďku

Tom nesl svoji novou loďku na břeh řeky. Opatrně ji umístil na vodu a pomalu uvolňoval provázek. Jak hladce jeho loď plula! Tom seděl v teplé záři slunce, a obdivoval svoji loďku, kterou si postavil. A náhle loďku chytil silný proud. Tom se ji snažil vytáhnout zpátky na břeh, ale provaz se přetrhl. Loďka uháněla po proudu.

Tom běžel po písečném břehu, jak nejrychleji uměl. Jeho loďka ale brzy zmizela z dohledu. Celé odpoledne ji hledal. A nakonec, když už bylo moc tma na hledání, smutně se vrátil domů.

Z pár dní, na cestě ze školy uviděl Tomáš loď takovou, jako byla ta jeho ve výkladní skříni obchodu. Když přišel blíž, ujistil se – byla to ta jeho!

Běžel za majitelem obchodu: „Pane, ve výkladu máte moji loď! Postavil jsem ji!“

„Bohužel, chlapče, někdo ji dneska ráno přinesl. Jestli ji chceš, musíš si ji koupit za padesát korun.“

Tom běžel domů a spočítal všechny svoje peníze. Přesně padesát korun! Když přišel do obchodu, spěchal k pultu. „Tady jsou peníze za moji loď.“ A když z obchodu odešel, objal svou loď a řekl: „Teď jsi moje dvakrát. Poprvé jsem tě udělal, a teď jsem tě koupil.“ (Good News Publishers, Westchester, IL.)

 

Loni proběhla brigáda k vyklizení a uspořádání farní garáže a stodoly. Garáži i stodole to moc pomohlo, brigádníci vyhodili nepotřebné věci a zavládl pořádek… Nepodařilo se ale zachránit jednu z nich, a to byl grilovací rám s trubkou, která se zapíchne do země, a na rám se dá položit mřížka ke grilování či opékání. Vyrobil ji můj boskovický bratranec Bohumil. Po brigádě po ní nebylo ani stopy, neradostné poselství znělo: „nepodařilo se ji asi zachránit“. Když člověk uklízí dlouholetý nepořádek, ve spravedlivém zápalu pro věc může vyhodit i to, co by ještě mohlo zůstat. Informoval jsem se na sběrný dvůr, kam se z brigády věci odvážely, vydal jsem se na cestu tam a ptal jsem se správce, jestli bych se tam mohl podívat a jestli by tam grilovací rám mohl být. Ukázal mi na jeden kovový kontejner. Na ten jsem pak vylezl a prohlížel jej zkoumavým, připraveným zrakem. Po chvíli jsem jej spatřil, ležel tam, k mé velké radosti jsem jej mohl vytáhnout zprostřed mnoha nejrůznějších kovových součástí vyhozených do kontejneru. Živá ztracená ovečka to nebyla, nicméně radost ze znovu-nalezení jsem takto aspoň zčásti prožít mohl… S radostí jsem šel za správcem sběrného dvora, který mřížku zvážil, a musel jsem zaplatit asi patnáct korun. A grilovací rám už zase slouží svému účelu na farním ohništi…

Studenou kovovou mřížku jsem neobjímal, ale uvědomoval jsem si, že právě to, co se stalo, se jmenuje vykoupení, tedy zaplacení výkupné ceny za to, co mi bylo drahé, darované bratrancem. Křesťanství toto slovo důvěrně zná, patří k podstatě a jádru Kristova poslání. Ježíš Kristus svou smrtí vykoupil, tedy zaplatil životem život všech, kdo o to projeví zájem. Láska jej vedla až do krajnosti, neváhal zříci se sám sebe (Fil 2,7). Slovy osvědčené rožňovské autorky: „To, co ho na kříži drželo, byla obrovská, nepochopitelná a nezasloužitelná láska ke mně, k tobě, k nám.“

Celý náš křesťanský život se pak má stávat odpovědí na tuto Boží lásku zjevenou v Kristu Ježíši… Jako křesťané se učíme svůj zápas o modlitbu, pomoc bližnímu, lásku k druhým chápat jako odpověď na to, co Bůh už vykonal. Snažíme se tedy, abychom svoje skutky lásky k Bohu či bližnímu nevnímali jako naši milost prokázanou Bohu, které by si měl vážit a po zásluze nás odměňovat. Pak bychom se podobali staršímu synu z podobenství o marnotratném synovi, který otci vyčítá, že nedostatečně reaguje na jeho věrnost a dobré skutky (Lk 15,29). Naše prokazovaná láska a věrnost je spíše pokusem o odpověď na vykoupení - velkou lásku Boha darovanou nám v Kristu Ježíši. Vynalézavost v odpovídání na Boží obdarování vám i sobě přeje

Jindřich Kotvrda

 


Kontakt

E-mail farnosti

(Další kontakty v sekci "O farnosti")


TOPlist