Milí bratři a sestry!

 

Jako vánoční úvodník k zamyšlení nabízím text salesiánského kněze Jána Augustina Beňa:

„Na počátku bylo Slovo a Slovo bylo u Boha a Bůh byl slovo.“ Tak začíná Jan své evangelium. A pokračuje: „Et verbum caro factum est. - A Slovo se stalo tělem.“

Bůh vložil své Slovo do života Panny, aby se odtud narodilo na svět v lidském těle, a stalo se tak viditelným a pro všechny srozumitelným...

Ale i tento narozený Bohočlověk má své slovo –je jím evangelium.

A toto slovo čeká také na vtělení. Čeká na lidi, kteří by je přijali, dali mu své údy a všechny schopnosti k dispozici a umožnili mu působit navenek.

Vtělení Slova uskutečnila Panna Maria - vtělení slova Vtěleného Slova máme uskutečnit my...

I zde má tedy být podobnost mezi ní a námi: dávat světu Boha ve viditelné formě. Podávat mu Boží slovo ilustrované naším vlastním životem.

Umožňovat lidem, aby je poznali nikoli z mrtvé litery, ale jako živé, působící v nás - v nás vtělené...

I my se tedy máme stát v určitém smyslu matkou a zopakovat betlémskou noc.

Ale dovolme si otázku: Může hovořit o evangeliu ten, kdo je ani dobře nezná? Může rodit, kdo nepočal?

Časté rozjímání nad evangeliem je prvním předpokladem podobnosti s Marií v tomto bodě.

 

Přeji požehnané vánoční svátky naplněné radostí z narozeného Spasitele.

 

Váš otec Jan

 

Člověče, vy se s tím fakt nepáráte, když máte hlad!

Jeden kluk chodil rád do kostela, měl rád hudbu, okna s barevnými skly, kázání i společenství. Jednu věc ale neměl v kostele rád, a to byly dlouhé osobní modlitby, které farář přidával k přímluvám! A pak na vánoce chlapcovi rodiče pozvali pana faráře na oběd… a nevěřili byste, jeho máma požádala faráře, aby se pomodlil před jídlem. „To snad ne!“ pomyslel si chlapec, „Takhle se nikdy k jídlu nedostaneme. Já mám strašný hlad a on se bude modlit navěky.“ K jeho překvapení byla ale farářova modlitba krátká a k věci. Řekl: „Pane, požehnej tento dům, toto jídlo a použij nás do své služby, skrze Krista, našeho Pána, Amen.“ Chlapec byl tak ohromen farářovou krátkou modlitbou, že nevěděl, jak dál. Podíval se na faráře a vyhrkl to, co si myslel: „Člověče, vy se s tím fakt nepáráte, když máte hlad!“

Ani my se s tím nechceme na vánoce párat, protože víme, ať už si to uvědomujeme, nebo ne… jsme hladoví. Všichni hladovíme po Bohu. Všichni hladovíme po našem Spasiteli. Na vánoce máme hlad… protože je to právě to, v čem vánoce spočívají. Potřebujeme Spasitele, hladovíme po něm a Spasitel je nám darován v Ježíši.

Jméno „Ježíš“ znamená doslova: „Pán je spása,“ nebo Jahve dává spásu. Ježíš o vánocích přišel pro nás vykonat to, co sami udělat nemůžeme. Přišel nás zachránit z našich hříchů.

https://www.strobertsparish.org/bulletins/20180107.pdf

Touhu po Ježíši obnovenou letošní vánoční dobou Vám i sobě přeje

P. Jindřich Kotvrda.

 


Kontakt

E-mail farnosti

(Další kontakty v sekci "O farnosti")


TOPlist