29.02.2016 16:41

Tanzánie 2016

Zprávy, které poslal o. Jan a jeho spolupoutníci ze své již tradiční cesty do Tanzánie.

24.1.14:22

30/01/2016 19:31: "Ahoj. Posilame prvni pozdrav z Tanzanie. Uz presun byl dobrodruzny. Nejprve jsme se tezko hledali v lese u Rytirska a pak jsme si naseho Vaclava malem prejeli. Dobrodruznejsi byla kontrola na letisti v Praze. Nejprve jsme novemu clenu vypravy Tomasovi dali do jeho prazdneho kufru tolik veci, ze pani u prepazky vytrestila oci a vykrikla: Coze? To ma ctyricet kilo?! Takze jsme si je museli vzit do prirucnich zavazadel. Petr byl velice hrdy na to, jak si krasne zabalil svuj kufr. Ovsem letistni bezpecnostni system vyhodnotil jeho obsah jako teroristickou hrozbu a Petr musel obsah jiz odbaveneho kufru kousek po kousku ukazat celnikovi. Presvedcil ho, ze cerpadlo neni bomba, ale repelenty musel odevzdat, takze jsme vystaveni riziku malarie. Namale mela i slivovice. Zbytek cesty uz probehl v poradku. Az na ten konec, kdy jsme zjistili, ze dve zavazadla nedorazila. Do Msimbazi centra jsme dorazili v pet rano v sobotu. Ulehli jsme na chvili a v osm rano zacala nase snaha o ziskani kontejneru. Ted uz treti hodinu sedime pred skladistem kontejneru a cekame na agentku, ktera valci papirovou valku… Uz je vecer, kontejner je stale ve skladisti. Uspechem bylo to, ze jsme se do nej mohli podivat. Obsah je v poradku a probehla uvodni kontrola celniky. Zbyvaji vsak jeste tri uredni procedury. S temi se bude pokracovat v pondeli. Zdravime ze Msimbazi centra a prejeme hezkou nedeli. Jan, Petr, Vaclav a Tomas."

31/01/2016 20:17: "Ahoj. Dnesni den byl vskutku nedelni. Dopoledne jsme byli v mistni farnosti na msi svate, ktera trvala pro nas nezvykle skoro dve hodiny. Odpoledne jsme sli cerpat sily na plaz. Shledli jsme tam strhujici predstaveni mistnich akrobatu z chudinske ctvrti a pri koupeli jsme chytli par jezku do nasich chodidel. V noci dojede druha cast vypravy. J+V+P+T"

02/02/2016 08:12: Ahoj, Ještě krátce zpráva za včerejšek (diktuje Václav). Zdravíme všechny stále ještě z přístavního města. Ztracené batohy dorazily, stejně jako dva noví členové výpravy Libor a Laďka. Konečně jsme se dostali k repelentům, ale už jsme poštípaní od hlavy až k patě. Naštěstí riziko malárie v této oblasti je standartní a ne zvýšené. Proměnili jsme peníze a s dobrým pocitem plného batohu zdejší inflační měny se zase na chvíli cítíme jako multimilionáři. S těmi pár bankovkami z Evropy, jsme necítili žádné riziko, jako nyní s plným batohem peněz. Ohledně jídla už se nebojíme vůbec ničeho a užíváme si exotiky kuchyně i prostředí místní chudiny. Vyrážíme na poslední nákupy s pevnou vírou, že nejpozději dnes (nebo i za týden) vyrazíme do vnitrozemí. Řešíme přesun a podle toho kolik zbyde peněz využijeme jako v minulosti dopravu traktorů aspoň do Ifakary. V horším případě vyrazíme na opravdové safari po vlastní ose už z Dar es Salaamu. Všechny zdravíme J+V+T+L+L+O

02/02/2016 19:50: "Ahoj. Dneska jsme se rozdělili na 4 skupiny, abychom mohli ovlivnit situaci z více stran. Otec Norbert šel něco vyřizovat do města, skupina vyjednávačů (Petr, Václav a Tomáš) šla nakupovat panely k solárním čerpadlům a ostatní materiál, Libor s Laďkou šli poznávat město a otec Jan šel na úřady. Všechny skupiny až na otce Jana byly víceméně úspěšné. Skupina Libora a Laďky se úspěšně spálila, Norbert mimo jiné zprovoznil router, vyjednávači nakoupili solární panely za dobrou cenu. Ke kontejneru jsme se však zatím nedostali, ale jsme o tři kroky blíž. Tomáš se dokonce naučil vyjednávat s místními obchodníky a už jezdí sám na mototaxi po městě. Zdravíme do Česka do zimy. Vaše výprava."

02/02/2016 18:50: "Ahoj, Protože bylo jasné, že dnešek se zase pročeká na úřadech, rozdělili jsme se a Honza s Vaškem se šli mořit na úřady a já vzal mlaďochy aspoň na Zanzibar. Když jsem se vrátil, Honza leží pořád tuhý v posteli. Určitě budeme později psát nějakou zprávu. Ale zatím aspoň pošlu pár fotek. Petr"

03/02/2016 20:21: "Ahoj. Obavy s odbavením kontejneru se naplňují. Procedura je stále komplikovanější a den za dnem se vyskladnění posouvá. Dnes jsme vyjednávací skupinu (O. Jan) posílili o Václava, ale bohužel bez zjevného efektu. Napětí vzrůstá, protože zejména neustále čekání je nesmírně úmorné. Otec Jan se dokonce už pokoušel lstí dostat za ostrahu celního úřadu, v okamžiku kdy se je Václav pokoušel zabavit. Ale skončilo to hrubým vyvedením a pohrůžkou vězení. Ani další pokus, kdy si naši smutní hrdinové dokonce koupili lodní lístek, aby se dostali do celního prostoru přístavu nevyšel, a ostraha jim lístky odebrala. Za den a půl se úředníkům podařilo alespoň vystavit fakturu, abychom ji mohli uhradit. Což jsme obratem provedli. Protože veškeré ostatní úkoly, které měla druhá skupina provést, jsou pro tuto chvíli splněné. Odjela  alespoň navštívit a  dopnit síly na Zanzibar. Naše odhodlání zůstává nezlomné a všichni zase zítra napneme síly a věříme, že se dílo podaří. Všechny do Brna zdraví JPVTLL"

04/02/2016 17:40: "Ahoj, kratce z cesty nakladakem. Dneska jsme dostali kontejner a s Vaclavem ho doprovazime do Ifakary. Je nas tu pet v kabine pro dva. Chlapici jsou pohodari a zitra dopoledne bychom meli byt na miste. H(onza)“

04/02/2016 18:49: Vstávali jsme s jasným cílem, že ještě dnes nepolevíme, dokud kontejner nedostaneme. Trochu jsme zase přeházeli týmy. Na úřady tentokrát vyrazil Petr a ostatní šli zajistit materiál, který se bude dokládat rovnou do kontejneru. Mohli bychom zde dlouze popisovat proceduru, ale bylo by to jako psát noty na buben ve filharmonii: čekání, čekání, čekání, bum, čekání....atd. Nicméně nebudeme napínat, přesně v 15h vyjel kamion s kontejnerem a všemi papíry z vrat celního skladu. A již o hodinu a půl později vyráží doložený našim materiálem nakoupeným v Dar es Salaamu na cestu. Z posledních peněz jsme vyškrabali na zálohu na naftu a Honza s Václavem naskočili za řidiče a tradá. Zbytek týmu zahladí večer stopy, doplatí ubytování a ve čtyři ráno vyrazí za nimi. Začala druhá kapitola naši cesty. Na všechny doma myslíme a příští pozdrav už bude z Ifakary. JPVTLL
PS: Poslední zprávy z cesty kamionu jsou, že už platili dvě pokuty, takže je všechno evidentně, jak má být...“

05/02/2016 20:43: „Ahoj, Posíláme dnešní report. Jsme utahaní tak, že nás nenapadá ani žádná vtipná hláška na začátek. Veselé příběhy z natáčení v kamionu jsou následující: Na místní poměry poměrně zánovní kamion značky Scania, ročník narození 1986 nesvítil, nestartoval, neblikal..., no raději budeme popisovat co fungovalo: volant a klakson. Veškeré nefunkční prvky, včetně průběžného dolévání vody do chladiče nahrazovali dva asistenti. Spolu s Honzou a Václavem tak bylo v kabině pro dva - pět osob. Bohužel tak spolu museli i nocovat. Proto i noční přestávku zkrátili na minimum, protože v pěti se v jedné kabině opravdu spát nedá. Tak se stalo, že druhá skupina, která vyrazila ve čtyři ráno a hnala se tak, že na místních cestách urvala chladič od Norbertova auta, našla v Ifakaře Honzu s Václavem již v pilné práci na vyskladňování kamionu. Pro tento účel našli nejlepší rampu / mez s příkopem v celé Ifakaře. Protože řidiči spěchali (díky dlouhému vyskladňovaní totiž zítra končí lhůta na vrácení kontejneru), všichni se okamžitě zapojili do práce. Kontejner, do kterého by se normálně dával traktor jeden, byl zaplněn do posledního místečka traktory dvěma, valníkem a spoustou dalšího materiálu. Takže vyložit jej byla hodinářská práce a hlavolam hodný pana Rubika. Jelikož rampa byla za městem, traktory rozebrané a vůz rozřezaný, museli všichni v nepředstavitelném vedru napnout opravdu všechny síly aby vše nejen vyložili, ale zprovoznili a mohli odjet do města do centra Bethlem. V Ifakaře jsme se podle plánu potkali s dalšími dvěma českými dobrovolnicemi Eliškou a Radkou z organizace Bez mámy, která v Mahangu postavila sirotčinec. Unaveni, ale šťastni, že jsme konečně v našem pracovním módu, všechny zdravíme a přejeme dobrou noc. Lala salama. JPVTLLEK“

06/02/2016 20:20: „Ahoj, Dnešek jsme strávili ještě v Ifakaře. Původně jsme chtěli už odjet do Mbingu, ale plánované i neplánované práce se protáhly natolik, že jsme ještě zůstali na noc v Betlémě. Byrzy ráno s Tomem vyrazíme s traktory na cestu, takže jsme se domluvili, že podrobné hlášení pošleme až zítra. Zatím posílám jen pár fotek. Začalo lít jako z konve, tak to bude zítra zajímavé. Petr“

06/02/2016 22:11: „Ahoj, Jsme stale v centru Betlem. Ackoli jsme se cely den chystali k odjezdu do sirotcince v Mbingu, nepodarilo se nam vyjet. V mezicase totiz bylo potreba opravit nase auto. K oprave vyrazili Jan a Vaclav a bylo to zajimave. Na opravu museli rozrezat vyrazenou postel a jejimi kousky vyztuzit poskozene casti auta. Zbytek vypravy v centru Betlem chystal traktory na dalsi cestu. Podarilo se to az pozde vecer, a proto budeme vyrazet v nedeli rano. J+V+L+V+P+G“

07/02/2016 23:36: „Dnes začneme od konce, jsme v Mbingu v sirotčinci. Je nám hezky na duši, protože jsme zde zažili krásné přijetí. Děti mávaly ratolestmi, zpívaly vítací písně, tancovaly, bubnovaly na buben a skákaly nám do náručí. Večer jsme jako poděkování a projev vděčnosti dostali od sester místní oblečení. Cesta sem začala zajímavě. Petr s Tomášem vyrazili už v 6 ráno, ale na jednom ze dvou kruhových  objezdů Ifakary netrefili odbočku a vydali se na druhou stranu. Naštěstí je zastavila řeka, přes kterou se nemohli dostat. Tam zjistili, že je něco špatně, tak to obrátili. V 8 od nich přišla zpráva, že je zastavila policistka a potřebuje dokumenty k traktorům, které zůstaly v Betlémě. Traktory byly stále ještě v Ifakaře. Naši traktoristé se policistku pokusili uplatit bonbóny a podařilo se. Cesta se vinula nádhernými svěže zelenými rýžovými políčky na pozadí krásných tanzánských hor. Bylo to dalších 7 hodin drkocání po polní cestě s dírami a blátem. Vysílená posádka traktorů (nyní Petr, Václav a Tomáš)  si v jedné vesnici chtěla dát jídlo, ale místní obyvatelé jim řekli, že je tam zrovna cholera, tak naše řidiče přešla chuť. Cesta proběhla skoro bez závad, jen bylo potřeba dotáhnout pár uvolněných šroubů, které se během drkocání uvolnily. Několikrát bylo potřeba přerovnat náklad. Petr prohlásil, že vidět svět z traktoru je skoro stejně krásné jako vidět ho ze hřbetu koně. Mějte se krásně. Honza a ostatní“

08/02/2016 20:35: "Vážení a milí přátelé, Vděčnost sestry Anny ze sirotčince za přivezené dary: traktor, vlek, kultivátor i oblečení a hračky neznala mezí a touto cestou vám chce poděkovat. Večer z vděku uspořádala oslavu s na místní poměry bohatou večeří, zpěvy a také nám přitom oblékli místní oděv - tuniku. Oslava se protáhla, takže otec Jan v podstatě rovnou v noci navázal na cestu a vyrazil druhým traktorem směr Mpanga. Ostatní se krátce vyspali a v ranních hodinách se rozloučili a vyrazili také. Cesta byla po vytrvalých deštích, které zde v tomto ročním období panují, velmi náročná, nejen pro traktor, ale i pro doprovodné vozidlo. Cestou jsme museli při průjezdu rozbahněnými úseky napnout všechny síly posádky i vozidel. Naštěstí jsme nikde neuvízli (na rozdíl od jiných vozidel na cestě). O. Jana jsme dojeli až kolem poledne před městem Mlimbou kde uvítal vystřídání. Kolem třetí jsme všichni zdárně dorazili do farnosti otce Norberta, Mpanga a hned jsme se pustili do práce a začali opravovat traktor Super (dovezeny před třemi lety) a chystat rám na panely pro solární pumpu. Od zítřka začneme na plno s našim projektem v Mpanze. Vaše skupina dobrovolníků JPVTLL"

09/02/2016 21:28: "Milí příznivci pomoci Africe, Počasí, které zde nyní panuje lze přirovnat k našemu více než nejparnějšímu létu. Přes den se průběžně střídá dusno (to když je pod mrakem) s pekelnou výhní, když vyjde slunce. Místní to však označují za chladné počasí. Dětem často teče z nosu svíčka a někteří dospělí nosí vlněné čepice. V tomto počasí jsme dnes naplno rozjeli náš hlavní projekt. Traktory dnes musely jít trochu stranou (jen Václav s Liborem dopoledne museli trochu improvizovat při lapování  ventilů motoru kuchyňským pískem na čištění nádobí). Hlavní náplň dne však bylo výroba a instalace konstrukce pro panely solárního čerpadla. Celý den jsme se nahřívali nejen od sluníčka, ale i od generátoru, rozbrušovačky a svářečky. Kdo se nestihl spálit od slunce, tak se (p)opálil od svářečky. A to doslova. I když jsme se je snažili odhánět, mají dnes místní děti, které nás při práci sledovali, v očích pěkně nablikáno. Končili jsme až po setmění. Osvěžující nápoj bambo juice (burčák ze šťávy bambusu), který nás v minulých letech v nejtěžších chvílích posiloval, nám letos Norbert nedoporučil, protože se v této oblasti začala šířit cholera. Nicméně dnešní nasazení bylo tak úmorné, že když večer přinesl jeden místní mladík láhev, neodolali jsme (vzkaz od Tomáše paní Klapalové: mami neboj se, já jsem si skoro nevzal). Večer přišly na návštěvu sestry františkánky z místní farnosti na společnou večeři. Ještě se pomodlíme nešpory a jak nám právě náš milý místní kaplan Dotto říká - lala salama (dobrou noc) JVLLTP"

11/02/2016 19:58: "Dnes ještě musíme napsat pár řádek ke včerejšku. Bylo vedro jako v pekle a při instalaci panelů na rozpálenou kovovou konstrukci jsme si připadali jako popcorn. Celá instalace v Mpanze byla včera ukončena, ale protože jsme skončili až se setměním, vyzkoušet čerpadlo, jestli vše funguje jak má, jsme mohli až dnes ráno. Václavovi s Liborem se podařilo zkompletovat hlavy traktoru, ale bohužel se ukázalo, že problém bude ještě i jinde a proto museli rozdělat (jako vloni) celý motor. Dnes jsme se rozdělili a Jan, Tomáš a Petr odjeli instalovat čerpadlo do Ifakary a Vašek s Liborem a Laďkou pokračují v opravě traktoru v Mpanze (budou dnes psát vlastní zprávu). Cesta do Ifakary byla snad ještě hrbolatější než cesta před pár dny do Mpangy. Nicméně jsme v pořádku dovezli sebe i materiál a zítra s kuropěním začneme s instalací tady. Čas se krátí, máme na to jenom jeden den, tak nám prosíme držte palce. Všechny doma zdraví Jan, Tomáš a Petr"

13/02/2016 22:01: "Ahoj, v pátek jsme začali v centru pro mentálně postižené Betlém už v šest hodin a společně s místním knězem Wiliamem, technikem a místními obyvateli cenra se nám solární čerpadlo i s panely podařilo nainstalovat do sedmi hodin do večera. Další skupina v Mpanze pokračovala v údržbě traktorů a  poznávali také místní kulturu, když je jeden místní mladík pozval domů. Cesta z Ifakary byla dobrodružná, protože jsme zvolili místní vlak, který měl jen dvě hodiny zpoždění a dorazili jsme trochu unavení, ale spokojení. V sobotu probíhaly dokončovací práce na instalovaných systémech. Přejeme hezkou neděli. J+P+T+V+T+V"

16/02/2016 07:21: " Ahoj, užíváme si tu posledního tepla a dost jsme teď cestovali, takže na psaní nebyl čas a večer už pak ani síla. Ale chceme uklidnit čtenáře, tak píšeme netradičně ráno.

Takže neděle: V neděli nás konečně čekal odpočinek, nedělní slavení a cesta do Ifakary. K účasti na bohoslužbách jsme se rozdělili na dvě skupiny. Jedna jela do Ngalimily a druhá zůstávala v Mpanze. Mše měly začínat v 9:30. V Mpanze sloužil otec Norbert a otec Dotto jel do Ngalimily. V Mpanze začali celkem přesně, ale s příchodem lidí na bohoslužbu to bylo snad jestě horší než v naší boční kapli. Scházeli se postupně jak švábi na pivo. Začínalo se s kostelem zaplněným do poloviny a až do kázání se zaplňoval do plna. Zpěvy byly takové postní, smutnější, bez bubnů a bez rytmického halekání. Po mši byl Petr vyzván, aby pronesl oficiální řeč k farníkům, tak jim poděkoval, že jsme tu mohli být a že sice v Evropě máme trochu víc peněz, ale tady vidíme hezké vztahy a radost ze života. Do Ngalimily jsme jeli Václav, Tomáš, a otcové Jan a Dotto. Dotto se večer dušoval, že dojedeme na 9:30 a začne sloužit mši, ať tam lidé budou nebo ne, ale při snídani už mluvil o tom, že je takové spací počasí a že lidi nechá vyspat, tak jsme tam dorazili až na 10:00. Na vlastní nebezpečí jsme zkontrolovali zvon, který pro místní kostel věnoval ŽĎAS. Zvoní slušně, ale závěs by potřeboval malou opravu, na kterou však nebyl čas. Také zde se lidé scházeli až do poloviny mše. Po mši jsme spěchali domů, protože jsme měli jet vlakem a nebylo úplně jasné, kdy pojede. Podle řádu měl jet o půlnoci ze soboty na neděli. Večer Dotto volal jednomu výpravčímu, který mu řekl v neděli v osm večer. Během cesty domů si Dotto uvědomil, že podle tanzánského počítání času by tu mohl být i ve dvě odpoledne, tak jsme spěchali, abychom to stihli. Po deseti minutách cesty však přišel telefonát, že vlak odjel. Takže jsme museli řešit jinou přepravu do Ifakary. Nakonec se nás po africku poskládalo osm do auta pro pět (1 v kufru s bagáží, 3 v přední řadě a zbytek kam se vešel) a vyrazili jsme. Do Ifakary jsme dojeli kolem půlnoci. Po cestě bylo nutné "zašít" utržený nárazník, který nevydržel vyprošťování z bláta. Náramně se k tomu hodila Liborova KPZka s pevným provázkem. V centru Betlém bylo připraveno jídlo a postele.

Pondělí: Do Dar Es Salaamu jsme pokračovali dvěma auty. Dotto, Norbert a Jan jeli v 5:30 autem z biskupství a ostatní jeli později autem otce Norberta. Proběhla ještě návstěva místního učiliště, kde jsme s milým překvapením viděli, že výuka funguje. Mohlo by tam však být více žáků. Cesta proběhla standardně, jako dáreček jsme dostali setkání se stádem slonů v národním parku Mikumi. Do Dar Es Salaamu jsme dorazili kolem 21:00. Libor s Laďkou odletěli v noci a nás zde čeká ještě setkání s biskupem a pár dalších setkání a v noci nám také letí letadlo. Tímto se s vámi loučíme, děkujeme za podporu a za modlitby. J+P+V+T+L+L"

—————

Zpět


Kontakt

E-mail farnosti

(Další kontakty v sekci "O farnosti")


TOPlist