Nechat si posloužit

Co se při adoraci vlastně děje? A proč je tak důležitá?

"Ježíš … vstal od večeře, odložil svrchní šaty a uvázal si kolem pasu lněnou zástěru. Potom nalil vodu do umyvadla a začal učedníkům umývat nohy a utírat jim je zástěrou, kterou měl uvázanou kolem pasu. Tak přišel k Šimonu Petrovi. Ten mu řekl: „Pane, ty mi chceš mýt nohy?“ Ježíš mu odpověděl: „Co já dělám, tomu ty nyní ještě nemůžeš rozumět; pochopíš to však později.“ Petr mu řekl: „Nohy mi umývat nebudeš! Nikdy!“ Ježíš mu odpověděl: „Jestliže tě neumyji, nebudeš mít se mnou podíl.“ …(Potom) si vzal zase na sebe své šaty, zaujal místo u stolu a řekl jim: „Chápete, co jsem vám udělal?" Jan 13, 1-12

V Ježíšově době nejvíc špinavé a nejvíc bolavé místo na lidském těle  byly právě nohy. Lidé chodili v sandálech naboso, za velkého vedra a prašnými cestami. Stejná situace, jaká se odehrála při poslední večeři, se odehrává při každé adoraci. Ježíš k nám přichází, sklání se k nám a slouží nám v lásce. Základem učednictví je nechat si Bohem posloužit, nechat se obdarovat. Přijmout Boží sklonění se ke mně.

Pán touží přicházet do našich zranění, křehkosti, ubohosti. Touží nám vlévat naději, uzdravení. Proto i v adoraci nejde primárně o to, jak máme Boha chválit. Na prvním místě je to On, který se k nám sklání a umývá nám nohy.

U Petra se projevila falešná pokora. Chce pro Pána něco dělat, pracovat pro Boha, pro církev. Na prvním místě se má ale zastavit, přijmout Boží sklonění. Dovolit Bohu, aby se ho ujal. Je to velmi důležité, proto Pán říká Petrovi: pokud tě neumyji, tak nemáme nic společného.

A to se děje i při adoraci. Bůh pokleká před člověkem a prosí ho, aby od Něj přijal milost, lásku. Pán prosí každého jmenovitě: „Mílo, Davide, Lucie, Honzo, Tomáši, … dovol mi, abych ti posloužil, abych přišel do tvé temnoty, zmatku, strachu, ztracenosti. Dej mi svůj hřích. Moc tě prosím, dovol mi, abych tě osvobodil od tvého hříchu. Dovol mi, abych tě objal, utěšil, uzdravil.“

Pán nás má rád ne, až splníme nějaké normy, odvedeme práci, až si to zasloužíme. Ne. Má nás rád pořád. I když si to nezasloužíme.

Na adoraci je třeba na prvním místě uznat naši bídu a nechat si Ježíšem umýt nohy, nechat si jím posloužit, překonat naši pýchu a důležitost, nechat se Pánem milovat a děkovat mu za to.

Adorace je modlitba, kde veškerou iniciativu má Ježíš. Je třeba dát prostor Ježíšově iniciativě, být v postoji přijetí a naslouchání.

Použito se souhlasem o. Jana a upraveno podle katecheze z Buněk v Dolanech.