Cesta na Babu

Už nějaký rok chodím na Alfa kurzy v naší farnosti, kde pomáhám ve skupince. Jedním z témat, které přednáší o. Jiří Rous, je: „Jak odolat zlému.“ Už několikrát jsem si uvědomila ve svém životě s Ježíšem, že ten zlý se hodně snaží. A proti duchovním lidem, jak zaznělo v této přednášce, bojuje myšlenkami. Útočí na naše slabá místa. A to se mi zrovna stalo v pátek a pokračovalo v sobotu až do neděle. Někdy, možná častěji než někdy, si s tím nevím rady.

Byla neděle, a já jsem po desáté musela ihned odejít k rodičům postarat se o mamku. Ani jsem se s nikým po mši nezastavila. Odpoledne bylo na faře otvírání skautských kluboven, chtěla jsem tam jít, ale problém byl v tom, že to prostě nešlo.

Rozhodla jsem se jít to „vychodit do přírody.“ Ono to někdy pomůže. Cestou jsem se modlila. Možná by mně pomohlo s někým promluvit, ale celý den jsem vlastně s nikým moc nepromluvila. Cítila jsem se velmi osaměle. A tak jsem o tom celou dobu přemýšlela. Šla jsem cestičkou od zahrady, která ústila na velkou cestu na Babu. Přede mnou asi 100m šel nějaký mladý muž s batůžkem. Říkala jsem si v duchu: „Kdyby to byl bezdomovec, vůbec by mi to nevadilo, hlavně s někým promluvit.“ Ale on šel rychleji. Při chůzi mě upoutalo, že všude pod nohama lezla velká spousta lesních mravenců. A taky u cesty byla mraveniště. Jak jsem to tak pozorovala, došla jsem onoho mladíka, který něco fotil. Zeptala jsem se ho, co fotí? A on povídal o tom, že už od rána chodí po venku a byl už na více místech v Brně. Pozoruje a fotí přírodu. Hledal první jarní květiny. Tady že našel místo, kde rostou petrklíče, které teď v přírodě často nejsou.

Tak jsme si povídali o květinách, přírodě a on vyprávěl, kde je co v okolí. Došli jsme společně na rozcestí a já jsem mu řekla, že se mnou nemusí jít, jestli spěchá, ať jde sám a rychleji. On na to: „Vůbec mně to nevadí, půjdu s vámi rád, od rána jsem ještě vůbec s nikým nepromluvil.“

Šli jsme spolu, povídali si a došli jsme společně až na konečnou tramvaje.

Myslím, že už ho nikdy nepotkám, ale taky si myslím, jak mi řekla kamarádka: „Šel s tebou Ježíš.“

A tak s vděčností opakuji slova modlitby z dětské mše svaté: „Bože, Ty jsi dobrý, přijmi dík a chválu!“

Nikdy nepřestávám žasnout.

Míla B.