Milí bratři a sestry,

opět vstupujeme do Adventu, doby příprav na svátky narození našeho Spasitele. Je to doba očekávání oslavy Jeho příchodu na Zem před dvěma tisíci roky. Zkusme se na to však letos podívat trochu jinak. Advent znamená příchod. Ježíšův druhý příchod na Zem čekáme na konci světa. V mezičase, ve kterém žijeme, však také chce přicházet k jednotlivým lidem prostřednictvím víry. V Lukášově evangeliu čteme: „Potom určil Pán ještě sedmdesát jiných a poslal je před sebou po dvou do každého města i místa, kam měl sám jít. (Lk 10, 1)“ Ježíš vysílá učedníky tam, kam chce přijít. Každý z nás jsme jeho učedníkem. Každý z nás se může počítat mezi těch sedmdesát, poslaných do míst, kam má Pán přijít. Zkusme se o letošním Adventu stát učedníky, kteří připravují půdu pro příchod Pána. Zkusme se letos méně zaměřovat na sebe (co si to zase letos odřeknu), ale zaměřme se více na druhé. Dívejme se kolem sebe a najděme ve svém okolí člověka, který opravdu potřebuje Vykupitele. Člověka, který se třeba nějakým způsobem trápí nebo je osamělý nebo je hledající nebo je jinak nešťastný. Zkusme se za něj po celou dobu Adventu pravidelně modlit anebo mu pomoci nějakým činem, a tak připravit půdu pro to, aby do života tohoto člověka mohl skutečně přijít sám Pán. Na námitky, že to nedokážeme, uvádím příběh ze života Jana Vianneye:

Když skládal poslední zkoušku před svým kněžským svěcením, nedokázal odpovědět ani na jedinou z otázek, které mu kladl jeho profesor teologie. Ten se proto obrátil na svého asistenta a zeptal se ho: „Co uděláme s tímhle oslem?“ Tehdy mladý bohoslovec Jan Vianney profesorovi připomněl biblické vyprávění, v němž Samson pobil oslí čelistí tisíc Filišťanů (Sd 15, 15), a dodal: „Představte si, co Bůh dokáže s celým oslem!“ A všichni dobře víme, co s takovým oslem nakonec dokázal. Bůh takto ukazuje, co to znamená stát se nástroji v jeho rukou. Tento svatý muž toho mnoho svedl právě díky modlitbě a důvěře v Pána a přivedl k němu mnoho lidí.

Přeji krásné prožití letošního Adventu!

Váš otec Jan

Jak zůstat v bezpečí a bez riskování?

Vyhněte se cestování automobilem, protože automobil je zodpovědný za 20 procent všech smrtelných nehod.

Nezůstávejte doma, protože 17 procent všech nehod se stane doma.

Vyhněte se chození po ulicích nebo chodnících, protože 14 procent všech nehod se stanou chodcům.

Vyhněte se cestování letecky, po železnici nebo po vodě, protože 16 procent všech neštěstí se týká těchto forem cestování.

Ze zbývajících 33 procent se 32 procent všech úmrtí odehrává v nemocnicích. Vyhněte se tedy především nemocnicím.

ALE, možná vás potěší, že pouze 0,001 procent všech úmrtí se děje při bohoslužbách v kostele, a navíc jsou zapříčiněny předchozími fyzickými nemocemi. Logika tedy říká, že nejbezpečnějším místem kdykoli v čase je kostel! A četba a rozjímání Bible jsou také bezpečné. Procento úmrtí během četby a rozjímání Bible je ještě menší. Tak tedy kvůli BEZPEČNOSTI: Choďte do kostela, čtěte a rozjímejte Bibli. MŮŽE TO ZACHRÁNIT VÁŠ ŽIVOT.

www.166factor.com/2017/10/27/the-safest-place-in-the-world/

Tak jednoduché, bezpečné a pohodlné to ovšem zase není! Když člověk chodí do kostela a čte Písmo, právě jím je posílán do světa samotnými slovy Ježíšovými. Bezpečí kostela končí slovy: "Jděte ve jménu Páně, Bohu díky...!" Pak je třeba kostel opustit, abychom mohli uskutečňovat slyšené slovo Boží. Z dějin křesťanství víme, že mnozí přišli o svůj pozemský život mučednickou smrtí právě kvůli důslednému následování Krista, jeho poslání a jeho slov. Ježíš říká v modlitbě svému Otci: Jako ty jsi mne poslal do světa, tak i já jsem je poslal do světa. (Jan 17,8) Nebo říká v Matoušově evangeliu: Hle, já vás posílám jako ovce mezi vlky; buďte tedy obezřetní jako hadi a bezelstní jako holubice. (Mt 10,16)

Jsme povoláni rozmnožovat hřivny. Ani to nemusí být vždycky pohodlné a bezpečné. Forem a způsobů, jak v sobě objevovat a rozvíjet hřivny, je mnoho. Jednou z důležitých možností je angažování se ve veřejném životě. V den letošní oslavy 17. listopadu se u památníku obětí komunismu v Praze konalo shromáždění s názvem "Pravda nemá alternativu". Mluvilo se tam o dezinformaci a křivení pravdy. Mimo jiné vystoupil také Hayato Okamura, bratr nechvalně známého populisty Tomia. Hayato připomenul přítomným žalm o svobodě Izraele, také krásnou dobu sametové revoluce, ale vyslovil také tato slova o angažování se v politice:

"My do toho teď musíme vstoupit, už nezůstávat stranou. Já to říkávám při besedách mladým lidem, (včera jsem měl besedu se skauty), že když někdo nemá nějakou opravdu vážnou překážku, že se třeba stará o někoho vážně nemocného v rodině, nebo má pět malých dětí, tak ať do toho jde. Ať si vybere jednu z těch demokratických politických stran a vstoupí do ní. Já jsem to udělal před dvěma roky…“

A vstoupit do politického života není zdaleka jednoduchá věc… Proto mnozí zdůrazňují svoji neschopnost, veřejného života straní s tím, že "nechávají prostor lepším…“ Může to ale znamenat zakopání, anebo dokonce ani neobjevení své vlastní hřivny… Nakonec tedy pobyt v kostele a rozjímání Písma neznamená bezpečí, ale naopak riziko poslání. Ježíš neslibuje život bezpečný ve smyslu fyzického bezpečí, ale slibuje život v plnosti, který člověk získává navzdory ztrátě svého ega, nebo fyzického života. Ježíšův život je plnost pokoje (šalóm). Jeho spása není pouhým klidem či klídkem, ale pokojem, který je trvalý.

I nastávající Advent může být dobou nového kroku směrem k rozvíjení některé nově objevené hřivny…

Požehnaný Advent přeje

Jindřich Kotvrda

 


Kontakt

E-mail farnosti

(Další kontakty v sekci "O farnosti")


TOPlist