SLOVO pro mne

Vloni o prázdninách začaly v naší farnosti Večery chval, při těchto chválách je možné si vzít u oltáře Slovo (úryvek z Bible) zabalené do roličky. Zažila jsem to tehdy poprvé a musela jsem se na to zeptat kamarádky, jak se to dělá. O měsíc později při Večeru chval jsem si šla také pro svoje Slovo. Měla jsem napsáno: Neboj se, já budu s tebou (Izaiáš 43,5).

Při letošní Noci kostelů jsem pomáhala a zpívala se Scholou. Zpěvy z Taizé skončily po 23. hodině a já jsem si šla zapálit svíčku a přidat ji k ostatním do velkého srdce před oltář. Vzala jsem si z košíku své Slovo a dala je bez podívání do kapsy. Potom jsem si klekla do lavice na chvíli ztišení s Pánem.

Druhý den v sobotu po mši sv. jsem jela na větší nákup do Globusu. Měla jsem na neděli pozvané syny s rodinami. Cestou zpět jsem si říkala, že pro mne není vůbec jednoduché být samostatná. Vzpomněla jsem si na Jožku, jak mi říkal, když jsme se zlobívali: „Ty si žiješ (doma) jako v bavlnce, ty nevíš, o čem je svět.“

Přijela jsem domů a šla jsem se psem. Sáhla jsem do kapsy a zjistila, že tam mám ještě včerejší Slovo. Říkala jsem si:  „Pane, co pro mne máš?“ Když jsem je rozbalila, bylo tam: Neboj se, já budu s tebou (Izaiáš 43,5).

Míla B.