Škola v Mpanze
Chtěl bych vás seznámit s tím, jak se vyvíjí náš farní misijní projekt podpory budování střední školy Sv. Idy v Mpanze (St. Ida Mpanga Secondary School). Projekt podporujeme z našich pátečních sbírek a přispíváme spolku Ifakara (www.ifakara.cz), jehož prostřednictvím jsou prostředky zasílány do Mpangy. Budování školy začalo v lednu 2017, kdy jsem po dlouhém rozmýšlení a diskuzích s o. Norbertem udělal rozhodnutí, že tento jeho projekt začneme podporovat. Umožnit mladým lidem dobré vzdělání je způsob, jak zlepšovat místní neutěšenou situaci. V lednu 2017 byla postavena první budova, administrativní blok a pak také ubytovna pro studentky. V dalším roce byla postavena hrubá stavba budovy laboratoří, ve kterých má probíhat výuka chemie, fyziky a biologie. V roce 2019 byly postaveny další dvě třídy a základy pro další dvě, které byly dokončeny v roce 2020. Budování zázemí školy však ještě není u konce. Je potřeba ještě postavit jídelnu a kuchyň, dvě ubytovny pro kluky, toalety (což je samostatná budova) a jednu ubytovnu pro holky. Prozatím zde bylo proinvestováno asi 60 mil. TZS (cca 600 tis. Kč). Škola roste, což nám dělá velkou radost. Co se týká počtu studentů, tak ten je momentálně na čísle 52 a jsou zastoupeny všechny čtyři ročníky. Otec Dotto také s hrdostí říkal, že zde je jeden velice šikovný a nadějný ročník, ve kterém mají téměř všichni studenti samé jedničky.
Pojďme nyní nahlédnout pod pokličku dění ve škole. Škola je po pedagogické stránce spravována ředitelem školy, který je také zároveň pedagogem. Duchovním ředitelem je o. Dotto a otec Norbert je něco jako manažer školy a má na starosti její budování a rozvoj.
Filozofie školy stojí podle o. Dotta na spiritualitě, dobrém chování k sobě a druhým a vzdělání. Jedno bez druhého se neobejde. Vzdělaný člověk bez duchovního rozměru a dobrého chování, není dobrým člověkem. Tomuto záměru odpovídá celá koncepce školy. Jedná se o internátní školu a děti jsou vedeny ve všech třech výše uvedených směrech. Tyto tři pilíře se budují díky společným i individuálních duchovním aktivitám, vyučování, práci a volnočasovým aktivitám jako sportovní zápasy apod. Důraz je kladen i na manuální práci. Neboť 50% obyvatel Tanzánie jsou farmáři a je nutné, aby studenti uměli pracovat na farmě.
Studenti mají budíček ve 4:45, poté od 5:00 do 6:00 mají první hodinu dne, přípravu na výuku. Každé ráno v 7:00 slaví mši svatou a poté je nástup na školním „náměstíčku“, kde probíhá uvítání a zazní duchovní slovo o. Dotta. V 8.00 začíná výuka, která je přerušena snídaní v 10:40. Další vyučování probíhá do 13:40, kdy je oběd. Výuka končí ve 14:50 a poté začínají tzv. řízené volnočasové aktivity (sport, debaty, práce, …). Se studentkami pracuje řádová sestra Junis, která je jejich „matronou“. V našem vnímání jde o roli vychovatelky. Část volného odpoledne tráví také studenti studiem či doučováním. Učitelé se jim věnují i po výuce. Večeře je v 18:00, následuje večerní modlitba a doučování. Ve 22:15 je večerka.
Studenti chodí do školy od pondělí do pátku. V sobotu mají nejrůznější pracovní úkoly a neděle je dnem odpočinku. Škola zbudovala vlastní farmu, na které je pěstována rýže, kukuřice apod. Studenti na ní vypomáhají a díky tomu mají nižší školné. Ve škole se totiž studenti i stravují. Mají zde venkovní kuchyň. Jídelna jim zatím chybí. Jí venku nebo ve třídách.
Jak vypadá samotná výuka? Studenti nemají učebnice, protože na ně nemají peníze. Jsou tedy odkázáni na výklad učitele a dělají si zápisky. Učitel zapisuje na tabuli a doplňuje slovním výkladem. Zajímavé je, že ve srovnání s našimi středními školami, se vám naskytne úplně jiný pohled na aktivitu samotných studentů, než jsme zvyklí u nás. Místní studenti jsou velice aktivní, neustále se hlásí, a pokud jsou vyzvání, briskně odpovídají na dotazy učitele. Studenti jsou velmi motivovaní, snaží se. Vzdělání je pro ně prioritou. Místo toho, aby se šli po výuce bavit v době jejich volného času, trpělivě zůstávají ve třídách i po vyučování a mají samostudium. Jsou spokojení bez mobilů a jiných drahých technologií. Zvládají vše, i když nemají příznivé životní podmínky a ani nemohou očekávat výraznější podporu rodiny. Školné na rok je 1.200.000,- TZS, což je hrubým přepočtem 12.000,- Kč. Plat učitele je v této škole cca 400.000,- TZS. Škola nemá žádný jiný zdroj financí než školné. Tři studenti mají sponzora z České republiky. Sponzorství studentů je další oblast, kterou bychom chtěli v rámci spolku Ifakara začít rozvíjet. Děkuji všem, kteří tento projekt podporujete. Díky za vaše finanční dary i za všechny vaše modlitby.
o. Jan
—————