Setkání s andělem

Koncem listopadu jsem vezla autem syna a svou maminku na mši ke sv. Augustinovi. Mše byla „stužkovací“, za maturanty Cyrilometodějského gymnázia, sloužená P. Martinem Holíkem z Proglasu. Zažili jsme radostné setkání s Pánem, povzbuzující slovo „…buďte solí země a světlem světa…“ a hlavně radost nejen z krásně oblečených maturantů a maturantek ve stylu třicátých let, ale z jejich hluboké víry. Rozloučila jsem se se synem a s vděčností a radostí jsme nasedly s maminkou do auta a vyjely směr Řečkovice. Moc daleko jsme neujely, něco podivně klepalo, a tak jsem musela pod kopcem zastavit. Obešla jsem auto a zjistila, že zadní pravé kole je úplně prázdné. Nikdy jsem za 20 let, co mám řidičské oprávnění, kolo nevyměňovala, a tak jsem auto odstavila a oznámila jsem mamince, že pojedeme MHD. V ten okamžik mě oslovil v pološeru mladý muž a zeptal se mě, jestli nechci vyměnit kolo. Byla jsem velice překvapena a odpověděla jsem, že tu auto necháme a pojedeme domů tramvají. Mladík se nenechal odbýt a kolo během asi patnácti minut vyměnil. Říkal, že u tak malého auta Suzuki Swift je to jednoduché, že minulý týden měnil kola u Jeepu. Když kolo vyměnil, poděkovala jsem mu a chtěla jsem se s ním finančně vyrovnat, ale rázně odmítl, že to nestojí za řeč. Rozloučil se a odešel do tmy. A já ani nevím, jak se jmenoval. Pro mě to byl anděl.

Š.C.