27.11.2011 09:37

Reakce na články

V červencovém a srpnovém čísle řečkovického zpravodaje se objevily dva články, ve kterých se vyskytují hrubé omyly a pro věřící mohou být i urážlivé. Svoje připomínky jsem ihned poslal redakci Řeči, vrátily se mi však „kvůli délce“ zpět. Uvádím zde tedy celé znění.

Dobře vím, že řečkovický zpravodaj nepatří mezi odborná periodika, ale dva články, týkající se českých dějin, nemohu jako historik nechat bez odezvy. Jistě, cením si snahy jejich autora Jiřího Řezáče o seznámení veřejnosti s důležitými postavami našeho národa, na které se dnes neprávem zapomíná, ale není možné jejich působení a odkaz takto zkreslovat. 

Nejprve bych si dovolil poznámku k prvnímu článku. Tvrzení, že „Husův mimořádný morální počin nalezl zakrátko odezvu v téměř všelidové bouři, která svým rozsahem byla první tohoto druhu na celém světě a jež v odvetě za kostnický žár zažehla šestnáctiletou pochodeň husitského odboje“, mně připomíná svou plamennou rétorikou některé Vávrovy filmy z 50. let, či romány Aloise Jiráska, kvalitního spisovatele, leč špatného historika.

Husitské bouře byly, jak autor správně naznačuje, výslednicí několika vážných problémů středověké společnosti, ať šlo o útlak poddaných, revoltu šlechty vůči panovníkovi, či otázku věrouky. Velice nepřesné je tedy označení, že šlo o odboj. Kdo proti komu vedl tento odboj? „Pochodní husitského odboje“ byly v létech 1419-1434 České země vrženy do pustošivé občanské války a staly se dějištěm nepřehledného zmatku, který znamenal těžké poškození středověké kultury a hlavně tragické opoždění vývoje za ostatními evropskými národy. Nezapomínejme, že tuto část našich dějin v minulé době zneužilo marxistické dějepisectví, které si vybíralo pouze ty aspekty, které se mu hodily do jeho ideologické koncepce, tedy například vzpouru selského stavu proti pánům a církvi. K svému obrazu si husitství předělali i čeští nacionalisté 19. století, kteří z něj zase chtěli vytvořit jakýsi mýtus boje Čechů proti Němcům. 

V druhém článku jsem zřejmě nepochopil na čí památku je napsán? Nevím, že by někdy existoval svátek či kult knížete Boleslava a proč jej autor upřednostňuje před Svatým Václavem?

Předně nerozumím tvrzení autora, který chce příběh Václava a jeho bratra „hodnotit nikoli legendami, ale historickou mluvou faktů“. Jakých faktů?

Vždyť informace o této době čerpáme pouze z legend a kronik, což jsou prameny z hlediska moderní historiografie co do přesnosti a spolehlivosti dnešních měřítek jen velmi těžko interpretovatelné.

Už počáteční větou si proto autor protiřečí:“ Svatováclavská tradice, která nabyla významu Dne české státnosti 28. Září je poznamenána vraždou, údajně spáchanou Václavovým mladším bratrem Boleslavem.“ Proč údajně?

Autor na základě výše zmíněných historických pramenů legend a kronik pochybuje o vraždě, ale věří a vyzdvihuje Boleslava jako pragmatického a schopného politika. Vybírá si tedy, co se mu zrovna hodí.

Dále čtu například neuvěřitelnou myšlenku: „a zde sehrál kníže Boleslav I. nezastupitelnou roli. Že to byla cesta prostřednictvím meče, není asi nutno zdůrazňovat. Ostatně dobrým slovem lze těžko poručit, ale břitu dobře nabroušené zbraně rozumí většina“. Boleslav sice bojoval, ale po nesmyslné válce se stejně uvolil ke stejnému tributu jako Václav a později i spolupracoval s císařem Otou. Velmi pochybuji, že by Češi v Říši získali respekt tímto zbytečným výbojem, to spíše byla kladena na váhy svatost knížete Václava, která znamenala ve středověké společnosti hodnotu z nejcennějších.

Autor zřejmě naprosto nepochopil přínos Svatého Václava, protože na jeho tradici a dalších zemských patronech je založena národní idea, on je duchovní ochránce země, ne bratrovrah Boleslav. Svým příkladným životem, šířením křesťanství a následným mučednictvím umožnil, aby České země začaly být respektovány mezi kulturní středověkou společností. Málokdo dnes bohužel pochopí, že národ potřebuje duchovní základ a smysl, který vytváří pouze svatí. Vždyť v Irsku mají svatého Patrika, v Rusku svatého Vladimíra, ve Francii svatou Janu z Arcu apod.; mimochodem, co by byly Řečkovice bez svatého Vavřince? Žádnou jinou alternativu opravdu nevidím. 

Daniel Štaud

—————

Zpět


Kontakt

E-mail farnosti

(Další kontakty v sekci "O farnosti")


TOPlist