25.12.2011 09:01

Pouť

Pouť po stopách bl. Jana Pavla II.

(28. 9. 2011 – 1. 10. 2011)

Středa – Skoczów, Wadowice

Den jsme začali mší sv. v našem kostele. Pak už jsme odvážně vyrazili na naše putování, a to velmi pohodlným autobusem. Ve 13 hodin jsme dorazili do města Skoczów (Skočov), rodiště sv. Jana Sarkandera, mučedníka ze 17. století. Sv. Jan Sarkander se narodil v roce 1576, jako kněz působil na Moravě, zemřel mučednickou smrtí v roce 1620 v Olomouci. V roce 1859 byl papežem Piem IX. blahořečen a v roce 1995 papežem Janem Pavlem II. v Olomouci svatořečen. Navštívili jsme kapli ve sklepě a muzeum v přízemí jeho rodného domu. Na kopci nad městem Skoczów se nachází kaple a velký kříž. V roce 1995 na kopci sloužil mši sv. papež Jan Pavel II při své návštěvě města. Cestou zpátky k autobusu jsme navštívili místní farní kostel.

Dále jsme pokračovali do města Wadowice. Do rodiště bl. Jana Pavla II. jsme dorazili v 16 hodin. Karol Wojtyla se narodil v roce 1920. Ve Wadowicích žil až do maturity na místním gymnáziu. Jeho rodný dům hned vedle baziliky Obětování Nejsvětější Panny Marie se v současné době rekonstruuje tzv. „z gruntu“ (zůstalo pouze obvodové zdivo). Ono i celé náměstí je v rekonstrukci (doporučuji prohlédnout fotografie na rajčeti*).

Do Katolického domu (Dom Katolicki) z druhé strany baziliky je přestěhován veškerý inventář z expozice v původním rodném domě Jana Pavla II. Navštívili jsme i baziliku. Nakonec nebylo možné neochutnat „kremówki papieskie“, jejichž vznik se datuje do roku 1999. Při návštěvě papeže ve Wadowicích se zmínil o tom, jak v mládí chodil do cukrárny na „kremówki“. Od té doby je na každém rohu vývěsní štít lákající na ty pravé „kremówki papieskie“.

Kolem půl osmé večer jsme dorazili do místa našeho nocování. Kalwaria Zebrzydowska se nachází asi na půl cesty mezi Wadowicemi a Krakowem. Celý název areálu zní Sanktuarium pasyjno-maryjne w Kalwarii Zebrzydowskiej. Centrem je rozsáhlý „Klasztor OO. Bernardynów“ (františkánů) s bazilikou minor (od roku 1979), s poutními domy, restauracemi, jídelnou … Někteří jsme si po ubytování areál prošli a navštívili baziliku a kapli se zázračným obrazem Panny Marie. Kalvárie je od roku 1999 na seznamu světového dědictví UNESCO.

Čtvrtek - Kalwaria Zebrzydowska

Ráno po snídani (většinou ještě z vlastních zásob, někteří vyrazili na teplou snídani do restaurace) jsme se v 9 hodin sešli před poutním domem. Milý, ale rychle polsky mluvící, průvodce nás seznámil s historií a současností areálu. Základy rozlehlého komplexu, jež nápadně připomínají svatá místa v Jeruzalémě, nechal postavit krakovský vojvoda Mikołaj Zebrzydowski. Z jeho podnětu vyrostla v roce 1600 na vrcholku hory Zarek kaple Ukřižování Ježíše Krista, ke které později přibyl i kostel a zanedlouho poté i klášterní budovy (italský architekt Jan Maria Bernardoni). Postupně tak vznikl nádherný komplex, který byl v letech 1605 až 1617 dále rozšířen o prvních šestnáct zastavení křížové cesty. Zebrzydowski byl přesvědčen, že okolí Zareku se velmi podobá biblickému Jeruzalému, a tak se Zareku začalo říkat „Golgota“, v jeho sousedství stála „Olivová hora“ a další kaple byly vystavěny na hoře „Sion“. Po smrti Nikolaje v roce 1620 pokračoval v rozestavěném díle jeho syn Jan Zebrzydowski. Kalvárie se brzy stala vyhledávaným místem věřících, a tak musel být ještě koncem 17. století hlavní kostel rozšířen o další dvě kaple. Celkový počet kostelů, kaplí a objektů je 41. Dnes je kalvárie jedním z nejnavštěvovanějších poutních míst v celém Polsku. Nejvíce věřících sem míří v období Velikonočního svatého týdne, kdy se koná slavnostní procesí. Poutníci, převlečení do dobových kostýmů, prochází poslední cestu Ježíše Krista od Pilátova soudu až na Golgotu. To vše za doprovodu až 250 tisíc diváků a věřících, kteří po celou dobu pronášejí modlitby. Mezi časté návštěvníky Kalwarie Zebrzydowske patřil již od svého dětství i bl. Jan Pavel II. (rodné Wadowice jsou pouhých čtrnáct kilometrů od kláštera). Na jeho počest byla v roce 2000 před hlavním vchodem do baziliky odhalena bronzová socha.

V 10 hodin jsme vyrazili na závěrečnou část „Cestičky Pána Ježíše“ a pomodlili se celou modlitbu křížové cesty. Už ve 13 hodin jsme totiž slavili mši sv. v kapli Kalwarijské Bohorodičky v bazilice. Po utracení několika zlotých za suvenýry jsme se v 15 hodin vydali na zbývající část kalvárie. Počasí bylo přímo nádherné a tak jsme se mohli v klidu a pohodě rozjímat nad tajemstvím utrpení z lásky Syna Ježíše a Jeho Matky. Po návratu do kláštera byla od 18 hodin společná večeře. Otec Jacek zajistil místní uzeniny, muži rozpálený gril a výsledek byl famózní. Zpěv při kytaře, krásný výhled do krajiny, zapadající slunce, bylo nám dobře. Rozcházeli jsme se až za tmy.

Pátek - Krakow

Třetí den jsme odjeli už v 7 hodin do Krakowa, navštívit „Sanktuarium Bożego Miłosierdzia w Krakowie-Łagiewnikach“ (Sanktuárium Božího milosrdenství). Právě vrcholily přípravy na II. světový apoštolský kongres Božího milosrdenství. Navštívili jsme „Klasztor Zgromadzenia Sióstr Matki Bożej Miłosierdzia“. V kapli sv. Josefa v klášteře jsme slavili mši sv., po níž jsme se nasnídali, proběhli areál Sanktuária, utratili nějaké zloté za památky a vyrazili do centra města. Seznámit se s historií na královský hrad Wawel, který uchovává ostatky významných osob polské historie. Ve Wawelské katedrále jsou pochováni králové, duchovní, významní šlechtici i několik svatých. Díky, Otče Jacku, za možnost tato místa projít. Je vhodné upozornit i na skutečnost, že Krakow byl součástí Velké Moravy a teprve po zmocnění se vlády nad Moravou českými Přemyslovci jsme o tuto naši severní část Moravy přišli a na konci 10. století byla začleněna pod tehdejší Polské království.

Z Wawelu jsme prošli městem na Krakowské arcibiskupství, známé působiště Karola Wojtyly, kde sloužil od roku 1958 jako pomocný biskup, roku 1963 se stal arcibiskupem, v roce 1967 byl jmenován kardinálem, než se stal v roce 1978 papežem Janem Pavlem II. Velmi známé jsou obrázky z návštěv papeže v Krakowě, kdy vždy nocoval v Arcibiskupském paláci a na prostranství před arcibiskupstvím jej čekalo velké množství mladých lidí. Samozřejmě jsme si nenechali ujít ani Rynek Główny (hlavní náměstí). Je veliké, okolní stavby jsou krásné, je plné lidí. Takové mraveniště. Viděli jsme Mariánský kostel plný turistů, kde se nedalo ani téměř pokleknout. Zato malý kostelík sv. Vojtěcha nám umožnil chvíli ztišení. Po odtroubení 14. hodiny z věže Mariánského kostela jsme se sešli u autobusu, který parkoval u břehu řeky Visly. Ve slunečném počasí byl travnatý břeh plný lidí. Také my jsme využili chvíle k lenošení na sluníčku. V půl čtvrté jsme odjeli do čtvrti Nowa Huta navštívit kostel „Arka Pana“ (Archa Pána) a „Matki Bożej Królowej Polskii“. Nowa Huta vyrostla v letech 1949 až 1951 podle vzoru nového socialistického člověka. S domy, obchody, školami, sportovišti, ale bez kostela. Noví obyvatelé se ale své víry nevzdali a přes velké překážky a utrpení se jim nakonec podařilo kostel postavit i navzdory státu. Vysvěcen byl 15. května 1977 kardinálem Karolem Wojtylou. Je to moderní stavba s užitnou plochou přes 1800 m2 v několika úrovních.

O půl šesté jsme odjeli z Krakowa do města Częstochowa (Čenstochová). Cestou jsme na dálnici prodělali přísnou kontrolu „Inspekcji transportu drogowego“. Nejedná se o kontrolu drog, ale o kontrolu dopravní policie. Nečekaná kontrola nás zdržela cca o 40 minut a tak jsme do Čenstochové dorazili až ve 21 hodin. Část nás přespala v jednom poutním domě, druhá skupina přespala v neda-lekém druhém poutním domě a dorazila na nocleh v půl desáté.

Sobota – Czestochowa – Jasna Góra

Po snídani, kterou absolvovala pouze první skupina poutníků, jsme společně zajeli autobusem na Jasnou Horu v Čenstochové. Jasna Góra (Jasná Hora) je paulínský klášter a nejvýznamnější poutní místo Polska. Druhá skupina poutníků se nasnídala až tady. A pak už jsme všichni společně prošli Křížovou cestu na hradbách kláštera. Jasná Hora je místem setkání a modliteb pro mnoho lidí (jen v den naší pouti se zde konalo Środowisko prawników polskich, Siostry sercanki - 50-lecie ofiarujemy Sercu Jezusa i Maryi, Ważnych 18 tysięcy pracowników SANEPID-u..., Złoci jubilaci - 2 biskupi i 8 księży Archidiecezji Łódzkiej, Polki-Amazonki walczą... z chorobą cywilizacji, Nadzieja 6 tys. maturzystów ziemi przemyskiej, celkem tedy desetitisíce lidí). V klášterní bazilice Nalezení svatého Kříže a Nanebevzetí Panny Marie se nachází slavná ikona Panny Marie Čenstochovské, které řada věřících připisuje zázračné vlastnosti. Pochází ze 13. století a byl za husitských válek poškozen. Na tváři Matky Boží zůstaly 2 krvavé jizvy jako památka na svatokrádež ve 14. stol. Za vlády krále Kazimíra v 16. století se stala Královnou Polské koruny. Také Jan Pavel II. uctil tuto Královnu. Vzhledem k množství poutníků se však někteří z nás ani k obrazu nedostali, takže je důvod toto poutní místo navštívit ještě jednou. Ti co měli to štěstí a do kaple s obrazem se dostali, měli krátkou příležitost k modlitbě na kolenou. Na 13. hodinu jsme se sešli v kapli Panny Marie Růžencové. Jediné klidné a tiché místo na Jasné Hoře. Na tomto promodleném místě jsme slavili mši sv. a v půl třetí odpoledne pak vyrazili zpět domů. K našemu kostelu v Řečkovicích jsme přijeli kolem půl deváté večer.

Nápad na uspořádání pouti po stopách bl. Jana Pavla II. byl skvělý. Navštívili jsme místa, která bl. Jana Pavla II. ovlivnila, i místa, kde světec sám působil. Fyzické poznání míst, jejich historických souvislostí, ale i jejich současnosti, je pro pochopení myšlenek Jana Pavla II. velmi přínosné. Člověku to při čtení jeho textů poskytne hlubší náhled. Díky za tuto příležitost. Bohu díky za všechny lidi, kteří se na přípravě a organizaci této cesty podíleli, za jejich ochotu a připravenost podílet se na práci k dobru ostatních. Ať jim Pán žehná.

Vděční poutníci

 

* P.S.

Všem vám doporučuji návštěvu internetové fotogalerie naší farnosti, kde je ke zhlédnutí spousta krásných fotografií poutnice Markéty Šmerdové.

—————

Zpět


Kontakt

E-mail farnosti

(Další kontakty v sekci "O farnosti")


TOPlist