02.12.2012 09:17

Noc na faře pro děti

Kdysi dávno, před několika sty let, se naše farnost pyšnila jedinečnou sbírkou soch. Byla to unikátní sochařská zpracování starozákonních postav, která se původně nacházela v kapli, kde byla vystavena, hlídána a udržována starým správcem. S přibývajícími obyvateli Řečkovic se zvyšoval i počet farníků a časem tak muselo být místo v kapli uvolněno pro lavice a židle. Pro sbírku soch najednou nikde nebylo místo. Chvilku se sbírka přechovávala v prostoru pod věží, až nakonec byla přesunuta na faru do sklepa. I tam o ni až do své smrti dál pečoval starý pan správce se svým velkým psem, ale ať se snažil, jak chtěl, sochy chátraly a chátraly. To neustálé stěhování, vlhkost sklepa, myši, prach, na ně působily neblaze. Sochy popraskaly, barva se oloupala, některé části se odlámaly. Až jednoho dne už toho měly milé sochy plné zuby: „Jak s námi takhle můžou zacházet?! Vždyť jsme přece vzácné exponáty! Měly bychom stát někde v muzeu, nebo alespoň by se o nás někdo měl pořádně starat!“ A tak se všechny milé sochy probraly a z farního sklepa utekly! Branka na ulici naštěstí byla zavřená, tak se sochy vyhrnuly jen na farní zahradu a zmateně po ní pobíhaly a vypadaly opravdu rozčíleně. Každou chvíli mohly utéct! Co kdyby někomu ublížily? A co si asi tak budou myslet chudáci kolemjdoucí, když na ně v parku náhle vyskočí z křoví Mojžíš?

Před touhle pohromou nás zachránily děti naší farnosti při letošní Noci na faře. Nejdříve se samozřejmě dobře najedly, odpočaly si u filmu, rozcvičily u ukazovacích písniček v kostele a pak se vrhly na sochy ve farní zahradě. Asi dvacet dětí se rozdělilo do skupinek a každá skupinka dostala na starost návrat jedné sochy do farního sklepa. To ale nebylo jen tak! Sochy byly tak trochu zákeřné, utíkaly a schovávaly se. Odmítaly se vrátit do sklepa, dokud jim děti nedonesou jejich chybějící předměty („atributy“). A to byla teprve bitva! Samson se zlobil, když mu děti donesly Adamovo jablko, David se urazil, když dostal Noemovu archu. Dokonce ani to získávání věcí nebylo jen tak. Jednotlivé předměty totiž ležely ve farním sklepě. Kdo je chtěl získat, nesměl se bát tmy, strašidelných zvuků ani ducha starého správce a jeho velkého psa (Pes byl jen kostým, Ferda tou dobou jistě klidně spal). A kdo se bál, toho do sklepa doprovodil pan farář.

A tak všechno dopadlo dobře, nikomu se nic nestalo a sochy se v pořádku vrátily do sklepa. Děti strávily na faře klidný zbytek noci a ráno na ně čekala vynikající snídaně od maminek. Děkujeme Pánu i všem organizátorům za skvělé zážitky i společenství.

tefi

—————

Zpět


Kontakt

E-mail farnosti

(Další kontakty v sekci "O farnosti")


TOPlist