25.12.2013 08:47

Jen ten pán, co si řekl o ponožky, asi dodnes lituje…

Možná jste to video také viděli, na internetu se stalo brzy hitem předvánočních dnů. V letištní hale jednoho kanadského města byla umístěna obrazovka s interaktivním Santa Clausem, který se cestujících ptal, co by si přáli k Vánocům. Cestující to považovali za letištní kratochvíli a atrakci pro děti a ochotně svoje přání postavičce na monitoru prozradili a dál se o věc nestarali. Santa Claus si vyslechl nejrůznější přání od ponožek přes mašinku Tomáše až k nové televizi a letenkám za rodiči.

V zákulisí však pracovníci a dobrovolníci letecké společnosti jednotlivá přání pečlivě zaznamenali, během letu vybraného spoje nakoupili, zabalili a dopravili do letištní haly v cíli letu. Vrcholem videa jsou záběry na radostné překvapení cestujících, kterým na pásu pro zavazadla přijely balíčky s jejich jmény, obsahující splněná vánoční přání. Užaslým lidem pak bylo vysvětleno, že se jednalo o netradiční vánoční kampaň letecké společnosti. Komentář k události končí větou: „Jen ten pán, co si řekl o ponožky, asi dodnes lituje.“

Bůh je velký a všemohoucí. (Nesrovnatelně, např. oproti pracovníkům letecké společnosti.) Při celostátní konferenci Hnutí modliteb matek v říjnu tohoto roku nám to připomněla paní Veronica Williams, zakladatelka hnutí, slovy dětské písničky: „Je velký náš Bůh, je silný a mocný, nic není, co (by) neučinil.“ 

Před Vánocemi píší malé i velké děti svoje přání Ježíškovi. A co my velcí? Nespoléháme se při hledání radosti a štěstí jen na svoje schopnosti nebo kreditní kartu? Přejeme si něco od Božského Dítěte v jeslích? Jak veliká jsou naše přání? Nebo máme odvahu si přát „jenom ponožky“?

-smer-

—————

Zpět


Kontakt

E-mail farnosti

(Další kontakty v sekci "O farnosti")


TOPlist