Farní knihovna o prázdninách

V knihovně máme dvě pěkné knížky, které by se daly nazvat návody k životu v Pravdě. První z nich je Žádný člověk není ostrov Thomase Mertona, který cestu ke spáse charakterizoval slovy: „Sebou se stáváme tím, že sobě odumíráme. Získáváme jen to, čeho se vzdáme a vzdáme-li se všeho, získáme vše. Sebe nemůžeme najít v sobě, ale jen v druhých, a přesto, než se vydáme druhým, musíme najít sebe. Sebe milujeme nejlépe, když milujeme druhé, a přesto nemůžeme milovat druhé, nemilujeme-li sebe. Přesto musíme v jistém smyslu druhé nenávidět a opustit, abychom nalezli Boha. Nemůžeme ho však hledat, jestliže jsme ho už nenašli.“

Je to cesta paradoxů, kde základním životním postojem je „a přesto“. Jsi takový, a proto tě mám rád, to je logika, ale jsi takový, a přesto tě mám rád, to je paradox a láska opravdivá. Krásně o paradoxu křesťanství píší ve svých knihách Chesterton či Tomáš Halík. Viktor Frankl pak tento paradox vložil přímo do názvu svých vzpomínek na život v koncentráku: A přesto říci životu ano. A proto je máme v knihovně.

Druhou knihou je Bdělost Anthonyho de Mella.

Kouzlo těchto návodů „jak žít“ je v tom, že přečtením či jenom chtěním se lepšími nestaneme. K tomu, co se v nich píše, se nějak musíme v životě, s pomocí Boží, dobrat sami. Až pak pochopíme, o čem se tu vlastně mluví a můžeme se autorem nechat vést až do míst, kde se nás Pravda zmocní sama. Na toto je odborníkem apoštol Pavel, a proto máme v knihovně Pavel z Tarsu a jeho svět od Mireii Ryškové.

Přejeme pěkné léto a jako loni budeme během prázdnin v knihovně každou neděli po ranní mši svaté do hodiny deváté.

Honza Votava, farní knihovník