Druhá neděle postní v podhůří Blanského lesa

Na konci února jsme s mužem pečovali o tři malé děti naší přízně. Pozitivní změna pro nás, pro děti i pro rodiče. Celý týden modrou oblohu zdobila občas předjarní oblačnost, někdy i sluníčko, které již začínalo mít sílu. Tak jsme většinu dnů trávili s dětmi venku – v lese a na dětském hřišti. Při krmení malých koziček v blízkém hospodářském stavení, kopání do balonu, schovávání za různými překážkami, jsme také pozorovali přírodní změny okolí; třetí den muž ukázal na oblohu a ze mne radostně vypadlo slůvko: „Čápi!“.  Když jsme to telefonovali našim 89 a 88letým babičkám, tak jedna zvolala: „Budou děti!“ a druhá: „Přišlo jaro!“.

To jsme však netušili, co ještě uvidíme. Na nedělní mši svatou, kterou celebroval místní duchovní prof. ThLic. PaedDr. Martin Weis, Th.D., jsme jeli 1. března do blízké obce Dubné – provoz minimální, víska úhledná. Pojednou se ocitáme na prostranném náměstíčku se středově situovaným kostelem Nanebevzetí Panny Marie ze 14. století, na jehož hřebenu za vstupními dveřmi do chrámu, hnízdili čápi bílí (www.dubne.cz/zive-prenosy-webkamery). V okolí je spousta hospodářských budov s vysokými komíny i jiných, podle nás vhodnějších, míst pro hnízdění, ale tito krásní bílí opeřenci si vybrali pro svůj velký příbytek zrovna štít této mariánské svatyně!

V. Manďáková